15 Dub

Historická technika měření rychlosti světla v astronomii.

097813Rychlost světla je předmětem částicové i jaderné fyziky. Vědci byla po několika desetiletí zpřesněna a upravena na c = 299 792 458 m/s ve vaku. První historický milník měření uskutečnil na počátku 17. století Italský astronom Galileo Galilei, jenž měřením prokázal, že velikost rychlosti světla je větší než zvuku a je konečná. K experimentu potřeboval asistenta, který se postavil na druhý kopec vzdálený 1.6 km od prvního, kde stál Galileo. K výsledku se dopracoval pomocí vzorce c = d / (t2 – t1) , kde c je označení latinského slova celeritas (rychlost) a d je vzdálenost obou kopců. V čase t1 Galileo odkryl lucernu a poté signál přijal asistent, kdy v čase ttaktéž odkryl lucernu. Koncept byl zatížen několika nepřesnostmi a problémy včetně tehdejšího technické vybavení a malé vzdálenosti obou pozorovatelů. Galileiho metoda byla ověřena až misí Apollo umístěním koutového odražeče na povrch Měsíce, na který byl směřován laser ze Země. Galileo je pouhý zlomek z této historie. Ani v tomto článku nejsou uvedeni všichni, ale jenom důležitá většina.

Pokračovat ve čtení

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej...Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone
7 Čec

Juno na návštěvě u Krále planet

Juno

Po proudu vesmírem ke Králi planet (nasa.gov)

Po pětileté cestě kosmickým prostorem dorazila k největší planetě Sluneční soustavy, Jupiteru, americká kosmická sonda Juno. Juno je planetární sonda navržená konstruktéry  a inženýry NASA v rámci amerického programu New Fontiers, jehož prvním úspěchem byla návštěva trpasličí planety Pluto sondou New Horizons v roce 2015.

Pokračovat ve čtení

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej...Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone
1 Čec

Červencové konjunkce

Saturn, Mars a AntaresKonec školního roku a začátek vytoužených prázdnin je tu. S ním i mnohé zajímavé úkazy a pohledy na letní oblohu k níž neodmyslitelně patří události, které potěší nejen oko všímavého pozorovatele, ale také fotografa. Obloha se totiž opět předvede v plné kráse. Čeká nás další fotogenické konjunkce, v níž se představí Měsíc ve společnosti planet Sluneční soustavy. Určitě si nenechte ujít tato již pouhýma očima viditelná setkání. První fotogenická konjunkce nastane již 9. 7., kdy se na úhlovou vzdálenost pouhých 1,3° setkají Měsíc a Jupiter. 14. a 16. 7. spatříme ve společnosti Měsíce výraznou rudou planetu Mars a krásnou planetu Saturn. Konec července, 28. 7. zakončí famózní konjunkce planety Saturn s nejjasnější hvězdou souhvězdí Štíra „Antares“ a zároveň seskupení Marsu a Saturnu s touto výraznou hvězdou.
Přejeme všem krásný začátek letních prázdnin a jen jasnou oblohu.

Psáno pro: redakci Exospace a hvězdárnu barona Artura Krause.

Credit:
Hvězdářská ročenka 2016; Stellarium

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej...Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone
13 Bře

Nezmeškejte jedinečný zákryt Venuše Měsícem!

Zákryt planety Venuše Měsícem

Venuše a Měsíc při zákrytu v roce 2007 Credit: Libor Šmíd

Již tuto středu, 6. dubna ráno, nastává poměrně ojedinělý úkaz. Nad hlavami mnoha obyvatel střední Evropy se uskuteční nebeský zákryt v podobě planety Venuše, kterou zakryje náš Měsíc. Venuše vstoupí za okraj Měsíce na jeho ještě nepatrně osvětlené straně (tenký srpek asi nebude na denní obloze viditelný). V tu dobu má Měsíc stáří 27,9 dne, tedy den před novem. Pokud nám počasí dovolí, nenechme si úkaz ujít. Podobný už letos nenastane. Měsíc se k Venuši už pouze přiblíží 3. září kolem poledne. Jiné letošní zákryty jasných planet nebudou z našich krajin viditelné.

Pokračovat ve čtení

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej...Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone
21 Pro

Nový rok odstartují Kvadrantidy

Zasáhnutá Kvadrantida © Babak Tafreshi (astro.cz)

SHOW MUST GO ONE, asi tak nějak by se dala v kostce popsat neustálá přehlídka astronomických úkazů, které si pro nás pozemšťany „chystá“ hvězdná obloha. Nedlouho po odpálení poslední silvestrovské rachejtle starého roku 2015, nás totiž čeká už trošičku méně výrazný ovšem o to více fascinující ohňostroj –  meteorický roj Kvadrantidy, který pozemskou oblohu ozdobí již 4. ledna. Maximum však lze většinou spatřit už 3. ledna. Kvadrantidy se tak zapisují jako jeden z prvních astronomických úkazů roku 2016, které můžeme pozorovat, a není rozhodně posledním.  A když se o nich bavíme, co jsou Kvadrantidy vlastně zač? Více se dozvíte v následujícím článku…

Pokračovat ve čtení

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej...Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone