Expedice SAROS

Expedice SAROS aneb Co je vlastně SAROS?

Už 2500 let umíme předpovídat zatmění

Úplné zatmění Slunce 2009 v Číně. Foto: Petr Komárek. Před dvěma a půl tisíci lety si Chaldejci uvědomili, že pohyby Měsíce, Země a Slunce nejsou až tak úplně náhodné. Naopak – řídí se striktními zákony nebeské mechaniky a dá se z nich leccos předpovědět. Jedním z aspektů těchto nenáhodných pohybů je i perioda Chaldejci pojmenovaná SAROS. Během této periody, která trvá 18 let 10 (nebo 11) dní 7 hodin a 42 minut, se Země, Slunce a důležité body měsíční dráhy dostanou to stejné polohy. Díky tomu se všechna sluneční i měsíční zatmění po této době opakují ve stejném sledu a v podobných velikostech. Celkem se během této periody vystřídá 29 měsíčních a 41 slunečních zatmění. Protože je ale perioda „natažená“ o oněch 7 hodina a 42 minut, každé další zatmění nastává přibližně o 120° zeměpisné délky na západ. To znamená, že kupříkladu sluneční zatmění 11. srpna 1999, které jsme mohli spatřit v Evropě, by se po uplynutí zmíněné periody mělo odehrát někdy na konci srpna roku 2017 kdesi nad územím USA. A skutečně tomu tak je. Dne 21. srpna toho roku se obyvatelé USA budou moci těšit na sluneční zatmění, které proběhne téměř výhradně nad jejich územím.

Zatmění se opakují po této periodě, a to po sériích (těch bývá okolo 72), z nichž každá trvá přes 1200 let. Kdybychom sledovali dané konkrétní zatmění, jak se v průběhu série vyvíjí, nejdříve by začalo částečnými zatměními. Po několika stech letech by zatmění začala být úplná (prstencová) a jejich délka by se prodlužovala. Přibližně po 600 letech by série dosáhla svého maxima (dané zatmění by bylo nejdelší) a pak by se začala znovu zkracovat. Série pak zaniká nesmírně malým částečným zatměním. Každá série SAROS nese číselné označení a dnes, díky moderní výpočetní technice, můžeme velmi přesně předpovědět čas, místo i průběh všech zatmění na tisíce let dopředu, ale také spočítat mnoho zatmění hluboko v minulosti. Takto lze spoustu historických událostí, které jsou popisovány v souvislosti s nějakým zatměním, velmi přesně datovat. K plnému pochopení série SAROS (a další sérií odvozených Chaldejci) je zapotřebí ještě mnohem detailnějšího popisu.

Na počátku byl jen smělý nápad

Když se na počátku 90. let ještě uskutečnilo pomaturitní studium astronomie v Valašském Meziříčí, doslechl se tehdy ještě začínající amatérský astronom z Lázní Bohdaneč, Václav Knoll, že sluneční zatmění jsou již vesměs jen estetickým prožitkem bez zjevnějšího vědeckého přínosu. A že je jen málo lidí, kteří se pravidelně vydávají za tímto úkazem do vzdálených končin, aby mohli spatřit na několik minut (a to ještě při vysokém riziku zataženého počasí) tento úžasný astronomický skvost. S několika přáteli se tedy rozhodl založit tradici zvanou expedice SAROS, jejímž hlavním cílem bude vydat se za zatměním Slunce a při té příležitosti poznat krajinu, civilizaci i mentalitu navštívené země. Zdál se to být jen smělý nápad. Dnes, k roku 2009, se uskutečnilo celkem 6 takových expedic a další jsou v plánu. Václav Knoll tak založil v Čechách jednu z prvních tradic tohoto specifického druhu expedic, která se zachovala i po jeho vlastním zdravotním zhroucení v roce 2007. Podobné expedice v té době pořádali jen například pracovníci úpické hvězdárny, u nichž je výzkum Slunce a sluneční koróny na prvním místě již téměř tři dekády let.

Obrovským přelomem byl rok 1999, kdy se do výzkumu Slunce a zpracování digitálních fotografií sluneční koróny při zatměních vložil s průlomovými metodami profesor Miloslav Druckmüller z VUT v Brně se svou dcerou Hanou. Přinesli tak nový důvod k expedicím.


Videa

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej...Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone