… a s ní upoutávka na nejzajímavější letní úkazy a události. A opět se máte na co těšit! Hned z kraje června nás čeká nesmírně vzácný úkaz, přechod Venuše přes Slunce ve středu 6. června ráno. Dalšího se už nikdo z vás téměř jistě nedožije – dojde k němu až za 105 let! Tak si rozhodně nezapomeňte přivstat a černý Venušin kotouček procházející se na slunečním kotouči prohlédnout. A nezapomeňte si při tom chránit zrak. K úkazu bude již v pátek 1. června poutavá instruktážní přednáška, jak si jev vychutnat a rovněž si ho zvěčnit. První červnový víkend rovněž potkáte stánek pardubické hvězdárny a Europe Direct Pardubice na pardubickém letišti. Ve světle významného výročí založení první lidové hvězdárny člověkem, který stál za slavným Kašparovým letem, si letos přítomnost na Aviatické pouti vychutnáte mnohonásob. Pozadu nezůstanou ani prázdninové měsíce, ve kterých nás čekají další mimořádné nebeské úkazy. Pročtěte si tedy Baronesu pořádně a nenechte si všechny tyto vzácné či aspoň krásné jevy ujít! Baronesu stáhnete na obvyklé adrese.

Na večerní obloze už od prosince minulého roku je naší společnicí jasná planeta Venuše. Jako první bodový objekt viditelný za soumraku si tak právem vydobývá současnou pozici večernice a pohledy k ní opravdu nezklamou. Zejména za poslední měsíce, během nichž se kolem Venuše „potácel“ o něco slabší Jupiter a oba objekty tak nabídly nesmírně vzácné fotogenické divadlo. O dost krásnější pak byly ty chvíle, při nichž Venuši míjel měsíční srpek. Tyto dny budou jasné planetě ovšem brzy sečteny – viditelnost planety se krátí a máme na to zhruba ještě měsíc. Ano, přesně tak. V květnu Venuše bude pomalu snižovat svou výšku nad obzorem, až se na jeho konci zcela ztratí na soumračné obloze. To ovšem perfektně nahrává k možnosti večernici spatřit v tom nejlepším – ve fázi úzkého srpečku. Fyzicky se totiž planeta pomaličku dostává do přímky mezi nás a Slunce, které ji osvětluje její kyselou atmosférou zahalenou tvář. Úhlový průměr planety roste a už v malém přístroji poznáme srpeček ne nepodobný tomu, jaký má Měsíc jen pár dní po novu.

Planeta Venuše je velikostně přibližně stejná jako Země. Kolem Slunce oběhne jednou za 225 dní, což je asi dvou třetinová doba oběhu Země kolem Slunce. Díky tomu Venuši vidíme na obloze v dlouhých rovnoměrně rozdělených obdobích vždy za přibližně jeden a půl roku na večerní obloze a stejně tak na ranní. Protože leží blíže ke Slunci než Země, díváme se na její dráhu z vnějšku a nikdy se proto nemůže stát, že by planeta ležela na opačné straně oblohy jak naše mateřská hvězda. Venuše na obloze koná pohyb jakéhosi oblouku, na jehož nejvzdálenějším bodě od Slunce pak může být úhlově od hvězdy až o osminu oblohy daleko. Protože je obklopena neprůhlednou hustou bělavou atmosférou, odráží velké množství světla a na obloze je tak po Slunci a Měsíci běžně třetím nejjasnějším objektem. Je tak jasná, že kdybychom věděli, kde ji na nebi hledat, a obloha by byla poměrně průzračná bez husčí oblačnosti, našli bychom ji bez obtíží na blankytné obloze za bílého dne! Zvykem nadšenců proto bývá zářivou Venuši hledat ještě před západem Slunce při její večerní viditelnosti a soutěžit, kdo ji najde první. Právě o to se budete moci pokusit na pardubické hvězdárně, která má v květnu otevřeno od 20 do 22 hodin. Skutečná tma začíná až kolem 22. hodiny, čili pozorování Venuše bude probíhat ještě za soumraku, ne-li před západem Slunce. A přesto vám Venuši bez problému najdeme.

Při pohledu dalekohledem, jak už bylo zmíněno, ukáže planeta srpek podobný Měsíci pár dní po novu. Jak budou květnové dny ubíhat, srpek se bude tenčit a úhlově zvětšovat. A překrásný pohled se naskytne v druhé polovině května, kdy se planeta natolik „ztenčí“, že díky optickým vlastnostem zemské atmosféry se projeví tzv. disperze světla – kratší vlnové délky budou do oka padat pod jiným úhlem než delší a planeta tak doslova zduhovatí. Tak, jak vidíte v úvodním obrázku. Na konci května se pak nadobro ztratí z večerní oblohy a znovu se na ní za dobrých podmínek vrátí až v roce 2015. Ovšem kdo si přivstane, najde ji od druhé půli června na ranní obloze, kde pobude až do prvních lednových dní příštího roku. Ovšem ani to není všechno – 6. června časně ráno po východu Slunce se stane hlavním aktérem nesmrírně výjimečné astronomické události. Jako temný kotouček přejde přes sluneční disk. V tomto století podruhé a dojista naposledy. Znovu k podobnému jevu dojde až v prosinci roku 2117. Čili nenechte si Venuši ujít a přijďte se v květnu podívat!

 V pátek 4. května 2012 od 19 hodin zavítá na pardubickou hvězdárnu vzácný host, významný český astrofyzik studující v zahraničí, Ondřej Pejcha. Pro posluchače si připravil přednášku na téma „Měření vzdáleností ve vesmíru“, kterou nám mimo jiné představí nejznámější vesmírné ohňostroje – supernovy – jako pomocníky pro určování vesmírných dálek. Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 36 ze dne 30. dubna 2012.

„Jedním z nejtěžších úkolů astronomů je měření vzdáleností,“ uvádí lektor. O své přednášce pak dále pokračuje slovy: „V současné době je vynakládáno velké úsilí na zpřesnění měření velkých vzdáleností, protože to je klíčem ke zjištění podstaty temné energie – substance, která v současné kosmologii tvoří přes 70 % hustoty vesmíru. Tento úkol ale není vůbec snadný, protože v hlubinách vesmíru máme k dispozici pouze nepřímé metody měření vzdáleností, které jsou velmi náchylné k systematickým chybám. V přednášce budou vysvětleny jak základní metody jako paralaxa či ,standardní svíčky‘ (cefeidy, supernovy typu Ia), tak i nově používaná ,standardní pravítka‘ či teprve zamýšlené ,standardní sirény‘. Budou zmíněny i problémy těchto metod.“

 Mgr. Ondřej Pejcha (* 1984, Brno) je český astrofyzik a popularizátor astronomie, především v oblasti proměnných hvězd. Vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a nyní pokračuje v doktorském studiu astronomie na Ohio State University ve Spojených státech. Věnuje se výzkumu časově proměnných jevů ve vesmíru, především však finálním fázím vývoje hmotných hvězd a teoretickému objasnění příčin výbuchů supernov. V rámci Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti pozoroval dříve proměnné hvězdy a nyní je členem výboru této sekce.

Další informace Vám poskytne Jan Kříž na telefonním čísle 731 833 655 nebo emailové adrese prednasky@astropardubice.cz, příp. Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz.

 V pátek 20. dubna 2012 od 19 hodin budou si moci návštěvníci pardubické hvězdárny poslechnout další zajímavou populární přednášku. Astronomická společnost Pardubice zve tentokrát veřejnost na přednášku svého člena Jana Mocka, který bude povídat na téma „Astrologie… a na hvězdárně?“. Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 35 ze dne 13. dubna 2012.

Přednášku s celým podtitulem „…a na hvězdárně? Proč ne!“ uvádí lektor slovy: „Ve středověku se nauka o vesmíru rozdělila na astronomii a astrologii. Každá z nich se pak vydala odlišnou cestou. V přednášce se pokusíme zamyslet nad tím, proč se to stalo, a co ze společných kořenů vyplývá pro jednu i druhou z disciplín. Připomeneme si dlouhou historii poznávání kosmu ve starověkých kulturách, ve středověku až po moderní dobu.“ Astrologie je již v dnešní době pouhým „šarlatánstvím“ jako výklad z karet nebo věštění z křišťálové koule. Ale ve svém prvopočátku měla k výzkumu vesmíru mnohem blíž. „I o tom bude řeč,“ poznamenává lektor, „ukážeme si, kde se vzal zvěrokruh, jak se konstruuje horoskop, co znamenají astrologické či astronomické značky, co jsou to aspekty planet a co slovem ‚planeta‘ míní astronom a co astrolog. Možná přitom dokonce narazíme na vzácné případy, kdy postavení nebeských těles život konkrétních lidí ovlivňuje.“

Jan Mocek (* 1974, Pardubice) je amatérský astronom. S astronomií začal v šesti letech a se zájmem se jí dále věnoval na astronomickém kroužku v Pardubicích. Díky svému rozsahu zájmu se v astronomii zabývá se různými odvětvími: pozorováním slunečních skvrn, proměnných hvězd, meteory, kosmickou technikou či halovými jevy. Je kronikářem Astronomického klubu Pardubice, člen Astronomické společnosti Pardubice a České astronomické společnosti. Rovněž je autorem několika populárních článků na astronomických serverech a v astronomických časopisech. V poslední době se věnuje zejména pozorování zákrytů hvězd planetkami a popularizaci astronomie na pardubické hvězdárně.

Další informace Vám poskytne Jan Kříž na telefonním čísle 731 833 655 nebo emailové adrese prednasky@astropardubice.cz, příp. Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz.

Hvězdárna barona Artura Krause slaví 31. března dvacet let své existence. Před dvaceti lety, v roce 1992, byla za přítomnosti významných osobností jako Jiří Grygar, Bohumil Ruprecht nebo známý český konstruktér dalekohledů Jiří Drbohlav otevřena v dnešním Domě dětí a mládeže Pardubice. Jméno nese hvězdárna po známém pardubickém rodákovi, mecenáši a průkopníkovi v mnoha oborech, baronu Arturu Krausovi. Právě ten v roce 1912 založil v Pardubicích na dnešní Třídě Míru první lidovou hvězdárnu v tehdejších zemích Koruny české. Letošní rok je tedy významným jubileem nejen v historii pardubické astronomie, ale rovněž v české popularizaci této přírodní vědy.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 34 ze dne 28. března 2012.

Sto let první lidové hvězdárny v Čechách

Pardubická hvězdárna nese jméno po baronu Arturu Krausovi (1854-1930), pardubickému rodákovi a mecenáši. Ten v roce 1912 v domě č. 62 „Na staré poště“ na dnešní Třídě Míru založil první lidovou hvězdárnu v tehdejších zemích Koruny české. Podle jeho slov by totiž astronomie jako věda neměla významu, kdyby zůstala jen v hlavách povolaných. Popularizaci astronomie se věnoval nejenom formou uspořádaných pozorování pro veřejnost, ale také rozesíláním příruček „Létavice a povětroně“ a „Hvězdářem snadno a rychle“. Pardubice se tak rychle staly centrem astronomie v Čechách. V roce 1917 byl Kraus jedním z důležitých osobností stojících za vznikem České astronomické společnosti. Ačkoliv se později s jejími zakladateli nepohodl kvůli jejímu výrazně měšťanskému zaměření – sám Kraus podporoval vzdělání i na vesnicích – podporoval její činnost až do své smrti.

Tento „Cimrman“ své doby byl průkopníkem či alespoň nadšencem i v mnoha dalších oblastech, zejména v technické inovaci a sportu. Pro Pardubice se zapsal jako vlastník prvního motocyklu v tehdejší Rakousko-Uherské monarchii, prvních lyží na Pardubicku nebo jako překladatel pravidel tenisu a majitel prvních tenisových kurtů. Patrně největší zásluhu měl jako letový ředitel Jana Kašpara, když se významně zasadil o uskutečnění Kašparova historického letu.

Po smrti Krause bylo vybavení hvězdárny rozprodáno a astronomie na další dekády let z „města perníku“ téměř zmizela. Až o padesát let později si vyšlapala svou cestičku zpět, a to zejména zásluhou prof. Václava Skalického a Ing. Václava Hübnera, kteří na Krausův přínos začali zpětně ukazovat. V roce 2001 byla na počest Krause pojmenovaná planetka 7171 Arthurkraus, objevená o 13 let dříve na kleťské observatoři známým československým astronomem Antonínem Mrkosem. Na Třídě Míru najdeme na čele Krausovy bývalé pozorovatelny pamětní desku.

Pardubická hvězdárna dvacetiletá

Hvězdárna barona Artura Krause DDM DELTA Pardubice byla veřejnosti otevřena 31. března 1992 za přítomnosti dr. Jiřího Grygara, českého konstruktéra dalekohledů Jiřího Drbohlava nebo předsedy Astronomického klubu Pardubice Bohumila Ruprechta a vedoucích astronomických kroužků manželů Hany a Jaromíra Maturových. Jejím hlavním cílem byla výchova mládeže v astronomických kroužcích a popularizace astronomie. K veřejným astronomickým pozorováním sloužil zrcadlový dalekohled typu Cassegrain o průměru objektivu 42 cm výroby Jiřího Drbohlava. V roce 2004 jej nahradil automatizovaný dalekohled stejného typu i výroby o průměru 45 cm, pokřtěný v roce 2009 rovněž jménem Artura Krause. Jde o druhý největší přístroj určený pro veřejná pozorování v České republice.

Dlouhodobým vedoucím hvězdárny byl mezi lety 1994-2007 pan Václav Knoll, který krom astronomické osvěty a výchovy mládeže pořádal expedice za úplnými zatměními Slunce SAROS. První z nich se uskutečnila na podzim roku 1995 do Thajska. Doposud se takových expedic uskutečnilo celkem 7, z nichž 3 byly pořádány pro veřejnost.

V současnosti je vedoucím hvězdárny pan Petr Komárek. Hvězdárna jako nesamostatný subjekt má pouze jednoho zaměstnance, velká část její činnosti je proto v rukách dobrovolníků. Za tímto účelem vznikla v roce 2001 Astronomická společnost Pardubice, díky které byla nabídka hvězdárny rozšířena o pravidelná i mimořádná pozorování pro veřejnost, audiovizuální pořady, pravidelné přednášky a výstavy.

Oslavy dvacetileté pardubické hvězdárny pro veřejnost začínají dnes 28. března od 19 hodin v mezipatře hvězdárny, kde bude představena retrospektivní výstava o historii pardubické astronomie. Na tento akt naváže křest přenosného dalekohledu vyrobeného Jiřím Drbohavem. Jméno, které dalekohled ponese, je překvapením. Od 20 hodin bude za příznivého počasí probíhat pozorování noční oblohy, zejména pak 4 planet Sluneční soustavy a Měsíce.

Soutěž „Pardubický Měsíc“

K příležitosti svého jubilea vyhlásila už na jaře minulého roku Astronomická společnost Pardubice a Europe Direct Pardubice ve spolupráci s Českou astronomickou společností a Hvězdárnou a planetáriem Brno fotografickou soutěž pro širokou veřejnost s názvem „Pardubický Měsíc“. Jejím cílem je nafotit našeho nejbližšího souputníka s nějakým pardubickým motivem, případně z pardubické hvězdárny. Soutěží se ve dvou věkových kategoriích a v obou případech je hlavní cenou hvězdářský dalekohled. Kromě věcných cen se ovšem soutěžící mohou těšit na to, že širší výběr nejlepších snímků bude v případě dostatečného počtu použit pro fotografickou výstavu na pardubické hvězdárně. Soutěžní snímky lze zasílat elektronicky na adresu soutez@astropardubice.cz do 2. září tohoto roku. Vítěz bude vyhlášen na pardubické hvězdárně při Evropské noci vědců. Další informace jsou na webové stránce www.astropardubice.cz/soutez.

Doporučené odkazy:

• http://www.astropardubice.cz/soutez – o soutěži „Pardubický Měsíc“
• http://www.astropardubice.cz/historie – o baronu Krausovi
• http://www.astropardubice.cz/astronomie-po-krausovi – o pardubické astronomii po smrti Krause

Ve středu 28. března si nenechte ujít oslavy 20. výročí pardubické hvězdárny. Oslavy začínají od 18 hodin odhalením malé retrospektivní výstavy a pokřtěním dalekohledu jménem… to je překvapení. Po setmění za jasného počasí proběhne pozorování planet, Měsíce i slábnoucí komety Garradd. Pozorování prodloužíme až do 23. hodiny a pohlédneme i k planetě Saturn s majestátnými prstenci! Přijďte se podívat!

 V pátek 30. března 2012 se na počest stého výročí založení první lidové hvězdárny v Čechách uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA v Pardubicích přednáška „Život a dílo barona Artura Krause“. Přednášející a vzácný host PHDr. František Šebek, bývalý dlouholetý ředitel Východočeského muzea, zavede posluchače na životní cestu tohoto „pardubického Cimrmana“, který učinil z Pardubic před sto lety na několik let centrum astronomické vzdělanosti v Čechách. Na přednášku od 19 hodin zve Astronomická společnost Pardubice a pardubická hvězdárna.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 33 ze dne 25. března 2012.

„Ačkoliv tohoto pokrokového občana Pardubic mnoho lidí v dnešní době nezná,“ uvádí svou přednášku Šebek, „jeho život byl neuvěřitelný. Ačkoliv nevymyslel žárovku, nesestrojil létající stroj nebo nevynalezl auto, jeho největší podíl byl na popularizaci vědy na začátku dvacátého století. Jako jeden z mála začal jezdit na motorce, sjíždět horské hřebeny na lyžích, hrát tenis, pokoušel se i sestrojit zmíněné letadlo a věnoval se astronomii. Dodnes si můžeme pročítat jeho zápisníky se zákresy slunečních skvrn a vžít se do jeho role. Jako pardubický rodák se zasloužil i o stavbu východočeského divadla a spousty dalších věcí, které se můžete dozvědět na této přednášce…“

PhDr. František Šebek (* 1946, Pardubice) je pardubický historik specializující se na české dějiny středověku a raného novověku se zaměřením na východní Čechy, muzeologii, okrajově numismatiku a heraldiku. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové a Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, přičemž titul PhDr. získal v roce 1979. Dále je také člen redakční rady Východočeského sborníku historického; Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galerií, předseda komise pro rozvoj cestovního ruchu při Radě Města Pardubic a člen vědecké rady Univerzity Pardubice.

Další informace Vám poskytne Jan Kříž na telefonním čísle 731 833 655 nebo emailové adrese prednasky@astropardubice.cz, příp. Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz.

 … a je se opět na co těšit. Zejména na oslavy významných výročí, jakými jsou dvacet let pardubické hvězdárny a sto let od založení první lidové hvězdárny v Čechách. Právě v roce 1912 to byl baron Artur Kraus, který na další více jak čtvrtletí učinil Pardubice středem astronomické vzdělanosti v tehdejším Rakousko-Uhersku. Mimo oslavy výročí samozřejmě zvedneme oči k obloze. Ta nabízí postupně všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy, kometu Garradd nebo skvosty zimní oblohy hned po soumraku. Nezapomeneme ani na přednášky pro veřejnost a mnoho dalšího. Aktuální Baronesu si můžete stáhnout na obvyklé adrese.

 Pardubická hvězdárna nabízí od 29. února do 16. března možnost spatřit čtyři z pěti nejjasnějších planet Sluneční soustavy. V rámci akce „Planetární kvartet“ se od západního obzoru budou moci návštěvníci pokochat Merkurem, Venuší, Jupiterem a Marsem. Všechny planety budou bez obtíží vidět očima, zejména Jupiter s Venuší nepřehlédneme ani z města. Celou scenérii navíc elegantně doplní Měsíc. Pozorování probíhá každou středu, čtvrtek a pátek od 19 do 21 hodin. Podobně neobvyklou přehlídku nejjasnějších planet Sluneční soustavy znovu zažijeme v roce 2015, či za lepších podmínek až v roce 2036.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 32 ze dne 26. února 2012.

Od 29. února do 16. března se na pardubické hvězdárně naskytne díky jedinečné poloze všech planet Sluneční soustavy jedinečné pro jejich pozorování na večerní obloze. V jeden okamžik sice celou pětici planet neuvidíme, přesto je tato situace poměrně výjimečná. Od západního obzoru se postupně za soumraku podaří vyhledat jinak nedostižnou planetu Merkur, velmi jasnou Venuši a jen o málo slabší Jupiter. Nad východním obzorem potom najdeme Mars. Chybět bude jen Saturn, který vychází až kolem desáté hodiny večerní.

Planeta Merkur je na obloze poměrně těžko vyhledatelná, neboť i přes její maximální jasnost nebývá nikdy úhlově moc daleko od Slunce a ztrácí se na soumračné obloze. Obecně nejlepší podmínky nastávají v době tzv. elongace, kdy se planeta na obloze od naší mateřské hvězdy vzdálí nejvíce. Kvůli sklonu ekliptiky, roviny Sluneční soustavy vůči středoevropskému obzoru, je nejvhodnější období v době elongace na jarní obloze večer nebo na podzimní obloze ráno. Nejbližší elongace se odehraje 5. března. K nalezení planety je třeba pozorovat z místa s odkrytým západním obzorem, což pardubická hvězdárna umožňuje.

Planety Venuše a Jupiter jsou už velmi dobře pozorovatelné několik měsíců. Jasnější Venuše je zároveň nejjasnější planetou Sluneční soustavy a po Slunci s Měsícem nejjasnějším nebeským objektem vůbec. Spatříme ji i za městského osvětlení jako výrazný stříbřitý objekt na večerní obloze nad jihozápadním obzorem. V malém dalekohledu (stejně jako Merkur) nabízí pohled na ustupující fázi podobnou Měsíci mezi úplňkem a poslední čtvrtí. O něco slabší Jupiter, rovněž i ve městech dobře viditelný, pak v dalekohledu vypadá jako kotouček s pásy doprovázený až čtveřicí jeho nejjasnějších měsíců – Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Jupiter se na obloze k Venuši úhlově přibližuje. Nejblíže obě tělesa budou ve středu 14. března. Tehdy je bude dělit úhlová vzdálenost 3° (6 měsíčních úplňku vedle sebe). Půjde o nesmírně fotogenickou podívanou, která se na večerní obloze naposledy odehrála v prosinci roku 2008. Podobného večerního setkání těchto planet se, ovšem za značně horších podmínek, dočkáme v květnu příštího roku nebo v červnu roku 2015.

Rudá planeta Mars se 3. března ocitá v opozici se Sluncem a je tedy pozorovatelná po celou noc. Při této opozici se sice k Zemi zdaleka nepřiblíží na rekordně malou vzdálenost jako v roce 2003, ale i tak ji bez obtíží poznáme. Jeví se jako naoranžovělá „hvězda“ v souhvězdí Lva s jasností jen o něco menší jak Sírius – nejjasnější hvězda noční oblohy viditelná večer nad jižním obzorem. Ve větším přístroji se dá bez větších obtíží pozorovat její severní polární čepička.

K celé planetární přehlídce přibude i Měsíc. V průběhu viditelnosti planet bude postupně přecházet do úplňku, který nastává 8. března. Den předtím, ve středu 7. března, spolu s Marsem a jasnou hvězdou Regulus v souhvězdí Lva utvoří elegantní rovnoramenný trojúhelník. Připomínáme, že až do 2. září probíhá pro širokou veřejnost fotografická soutěž „Pardubický Měsíc“. Jejím cílem je nafotit našeho vesmírného souputníka s jakýmkoliv pardubickým motivem. Na vítěze čeká hvězdářský dalekohled, další informace jsou na www.astropardubice.cz/soutez.

Pozorování planet na hvězdárně probíhá od 29. února do 15. března každou středu, čtvrtek a pátek mezi 19. a 21. hodinou. Podobně budeme moci postupně očima viditelné planety Sluneční soustavy pozorovat v dubnu roku 2015, ovšem podmínky k pozorování budou o něco horší jak letos. Všech pět planet v jeden okamžik za opravdu příhodných podmínek bude vidět až v druhé polovině března roku 2036.

V pátek 24. února si připomeneme významné půlstoleté výročí v kosmonautice. O něm bude povídat Milan Halousek z České kosmické kanceláře ve své přednášce „John Glenn a začátky americké pilotované kosmonautiky“. Přednáška začíná již tradičně v 19 hodin a Astronomická společnost Pardubice na ní zve zájemce do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice v ulici Gorkého 2658.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 31 ze dne 19. února 2012.

„Před padesáti roky, v úterý 20. února 1962, vzlétl do kosmu první americký astronaut John Glenn. Před ním jen na pár minut nahlédli do vesmíru v kosmických lodích Mercury šimpanzi Ham a Enos a astronauté Alan Shepard a Virgil Grissom,“ připomíná lektor významné milníky v počátcích amerického kosmického programu. Právě John Glenn byl, jak Halousek nepřímo navazuje, jakýmsi americkým Gagarinem: „John Glenn obletěl jako první Američan Zemi třikrát a po 4 hodinách a 55 minutách dlouhém letu úspěšně přistál ve vlnách Atlantiku. Tím začala americká cesta, která vyvrcholila přistáním prvních lidí na Měsíci v roce 1969.“ Co letu Johna Glenna předcházelo, co po něm následovalo a proč se astronaut po 36 rocích ještě jednou do vesmíru vrátil? Nejen tato témata budou v průběhu přednášky známého popularizátora kosmonautiky Milana Halouska rozebírány.

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky.
Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se pravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí. V srpnu 2011 „přivezl“ do Pardubic amerického astronauta Andrewa Feustela i s „druhým českým kosmonautem“ Krtečkem.

Další informace Vám poskytne Jan Kříž na telefonním čísle 731 833 655 nebo emailové adrese prednasky@astropardubice.cz, příp. Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz.