15 Dub

1. historická technika měření rychlosti světla v astronomii.

 Romer zachycený při práci.

Ole romer při svém pozorování z jednoho Jupiterových měsíců.

Podstata měření rychlosti světla je velmi důležitá, neboť  nám ukazuje maximální možnou rychlost informace putujícím vesmírem. Používá se často a to (ne)jenom v astrofyzice, ale také v částicové a jaderné fyzice. Vědci byla po několika desetiletí zpřesněna a upravena na c = 299 792 458 m/s ve vaku, kde „c“ znamená v latině celaritas, tedy rychlost. Připomeňme si milník počátku měření velikosti rychlosti světla a první 3 osoby, které se o to pokusily.

Pokračovat ve čtení

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej...Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone
7 Úno

Měsíční stínohra již o tomto víkendu!

David Matthews

Foto: David Matthews

V sobotu 11. 2. ve 2 hodiny ráno středoevropského času budeme svědky výrazného polostínového zatmění Měsíce. Celý úkaz bude pozorovatelný z našeho území v celém svém průběhu. Polostínové zatmění je na rozdíl od příbuzných úkazů částečného a úplného zatmění Měsíce sice méně výrazným jevem avšak o to více lákavá je to výzva pro nadšené pozorovatele a fotografy.
Letošní polostínové zatmění bude navíc umocněno faktem, že k částečné fázi, v jejímž případě by na měsíční kotouč dopadl plný zemský stín, bude zbývat opravdu jen velmi málo. Pro nadšené pozorovatele a zvláště pak pro fotografy je tu zajímavá výzva k zachycení tohoto úkazu.

Pokračovat ve čtení

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej...Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone
27 Říj

EXPEDICE ZA JADERNOU FÚZÍ

CAMERANadpis zní možná až neuvěřitelně, nicméně přesně popisuje to, co výprava mladých přírodovědců, techniků a chemiků z přírodovědných a technických zájmových kroužků Domu dětí a mládeže ALFA op DELTA podnikla o těchto podzimních prázdninách. Některým možná vytane na mysli loňská výprava do Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Letošní cíl byl rovněž součástí této věhlasné instituce. Náš badatelský výlet nás zavedl do Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR v Pražském Ládví.

Pokračovat ve čtení

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej...Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone
3 Srp

NOVÁ KNIHA PETRA HORÁLKA

Kniha_finalniS radostí oznamujeme, že se blíží vydání nové cestopisné knihy astronoma, cestovatele a fotografa Petra Horálka s názvem „DOBYTÍ JIŽNÍHO HVĚZDNATÉHO RÁJE.“
Během září vstoupí do distribuční sítě nový cestopis, který vás postupně zavede do Ruska, Číny, Tibetu, Austrálie, ale i dalšími Petrovými výpravami za temnou oblohou. Navštívíte tak Ugandu, Nový Zéland a především onen příslovečný hvězdnatý ráj na Cookových ostrovech.

Pokračovat ve čtení

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej...Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone
1 Srp

Strouhy na Marsu pravděpodobně nevytváří kapalná voda

strouhyNově získané poznatky s použitím dat z družice Mars Rconnaissance Orbiter (MRO) ukazují, že sezónně se měnící rokliny které pozorujeme na Marsu s největší pravděpodobností nejsou tvořeny „prouděním“ kapalné vody. Tyto nové důkazy umožňují výzkumníkům další zúžení teorií, jak jsou Marťanské strouhy a rokliny vytvářeny a odhalují další podrobnosti o nedávných geologických procesech na Marsu. Vědci používají termín „rokle/strouhy“ (angl. Gully) pro procesy na Marsu, které sdílejí tři společné charakteristiky: výběžek na vrcholu, kanál a usazený materiál na dně. Rokliny jsou odlišné od ostatních typů povrchu na marťanských svazích. Opakující se lineární sklon, vyznačující se sezónním tmavnutím a blednutím, spíše než tvarem. Nová studie se nyní zaměřuje na procesy jejich formování přidáním informací o chemickém složení k již dříve získanému zobrazování.

Pokračovat ve čtení

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej...Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someone