V pátek 27. ledna se od 19 hodin uskuteční přednáška mimořádného hosta, známého ostravského fyzika a popularizátora věd RNDr. Vojtěcha Ullmanna. Se svou přednáškou „Tajemná neutrina ve vesmíru“ osvětlí před několika měsíci vyvolanou bouřlivou diskuzi o částicích rychlejších než světlo. Na přednášku zve Astronomická společnost Pardubice do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice v ulici Gorkého 2658.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 30 ze dne 20. ledna 2012.

„Neutrina jsou jedna z nejméně poznaných, ale i zároveň nejzajímavějších částic ve vesmíru,“ uvádí Ullmann téma svého povídání. „Ačkoliv jsou jejich rozměry nicotné až tak, že jsou schopny bez problému prolétnout hmotou jako jakýsi ‚vesmírní duchové‘, poslední dobou objevujeme jejich význam a nepostradatelnost ve vesmíru. Jak ale mohou tak malé částice ovlivnit něco tak obrovského, čím je kosmický prostor? Mohou také mít nějaké praktické využití i pro lidstvo?“ Na všechny tyto otázky a spoustu dalších se přednášející chystá odpovědět.

RNDr. Vojtěch Ullmann (* 1949, Konice) je český fyzik a popularizátor věd. Po skončení Základní devítileté školy v Konici a maturitě na Gymnáziu Jana Opletala v Litovli studoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy University v Praze. Od roku 1973 působí jako fyzik na Klinice nukleární medicíny FNsP v Ostravě, kde je vedoucím Fyzikálně-technického úseku. Zabývá se jadernou fyzikou a fyzikou ionizujícího záření, fyzikálně-matematickými aspekty radioisotopové scintigrafie, dále pak obecnou teorií relativity, relativistickou astrofyzikou a kosmologií. O nových objevech v těchto veřejnosti poměrně komplikovaných vědních oblastech poutavě přednáší jako vděčný popularizátor.

Další informace Vám poskytne Jan Kříž na telefonním čísle 731 833 655 nebo emailové adrese prednasky@astropardubice.cz, příp. Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz.

 Na konec roku si Astronomická společnost Pardubice připravila neobvyklou pozvánku. V pátek 16. prosince od 19 hodin se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice beseda na téma „Konec světa 2012 aneb Už zase?“. Členové Astronomické společnosti Pardubice krátce představí nejčastěji zmiňované katastrofické scénáře spojené s koncem světa 21. prosince 2012 a zahájí tak besedu pro všechny, které tento neblaze proslulý fenomén trápí.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 28 ze dne 12. prosince 2011.

Martin Slezák, moderátor besedy, k tématu řekl: „Rok 2012 má být podle některých konspirátorů posledním rokem lidské historie. Co si lze představit pod koncem světa? Může nás sežehnout Slunce, zasáhnout kometa, nebo vyhladit rasa mimozemšťanů. Lidstvo se ovšem může vyhladit i samo. Nebo prostě jen skončí kalendář – alespoň ten Mayský? Přijďte před koncem letošního roku pobesedovat s astronomy z pardubické hvězdárny, zda přežijeme rok příští.“

Petr Komárek z pardubické hvězdárny, jeden z lektorů, obavy z konce světa uvede z poněkud rozsáhlejšího historického pohledu. „Projdeme si nejznámější předpovědi a proroctví zvěstující konec světa. Řekneme si, jací lidé a jaké dějinné okolnosti vedly člověka k těmto domněnkám a jak se v průběhu historie měnil pohled člověka na možný konec světa,“ popisuje svůj blok úvodní přednášky členů Astronomické společnosti Pardubice, na níž bude navazovat očekávaná diskuze s posluchači.

Fenomén 2012 je v posledních letech neblaze proslulým a velice rozšířeným tématem spojeným s koncem světa na slunovrat 21. prosince 2012. V toto datum má totiž končit poslední, tzv. Pátý věk Slunce v Mayském kalendáři a ten dále nepokračuje. Bohužel je celý tento fenomén jedním velkým omylem, který vznikl vesměs pouhým nepochopením původního poselství Mayské civilizace. Pomineme-li fakt, že už samotná datace skutečného konce tohoto kalendáře nemá jistý základ, jsou katastrofické scénáře spojované s koncem světa před Vánoci příštího roku astrofyzikálně naprosto nesmyslné a opírající se o nepravdivá tvrzení. Organizátoři besedy by proto rádi uvedli alespoň některé nesmysly na pravou míru a předešli tak zbytečné panice, kterou dezinformace z různých nevědeckých internetových serverů i dalších zdrojů způsobuje.

Mimo samotnou besedu také organizátoři doporučují lidem navštívit stránku „2012 – Konec světa NEBUDE“, kterou spravuje Česká astronomická společnost na svém serveru na adrese www.astro.cz/rady/2012.

 Rok se nám pomalu schází s rokem a je proto již tradičně nejvyšší čas vás informovat o dění na hvězdárně i na obloze v následujícím období. Přinášíme proto novou Baronesu na následující tři měsíce. Na obloze bude největším lákadlem planetární „stálice“ – obří Jupiter se svými čtyřmi nejjasnějšími měsíci. V průběhu února na severní obzor poměrně rychle vystoupá dlouhodobě pozorovatelná kometa C/2009 P1 Garradd a v té době zárověň dosáhne maximálního jasu. Podle současných předpovědí by měla být mimo města viditelná slabě i pouhýma očima bez dalekohledu. Ovšem – popřeje-li počasí – absolutně největší špičkou mezi úkazy bude blížící se zatmění Měsíce 10. prosince večer. Do roku 2015 to bude poslední úplné, které z našeho území aspoň z části sptatříme. Baronesa Vás však také ani nyní neochudí o stručný soupis nejbližších akcí a přednášek, kterých je na nejbližší měsíce bohatě. Elektronickou verzi Baronesy můžete stahovat na obvyklé stránce.

 Na letošní předposlední astronomickou přednášku pro veřejnost si Astronomická společnost Pardubice pozvala vzácného hosta – Marcela Bělíka, současného ředitele úpické hvězdárny. Přednášející nás provede strastiplnou expedicí úpické hvězdárny za úplným zatměním Slunce v červenci 2010 v povídání nazvaném „Černé Slunce v Patagonii“. Přednáška se uskuteční v pátek 25. listopadu 2011 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 26 ze dne 21. listopadu 2011.

„Zatmění Slunce je jev nejen velmi krásný, ale i vědecky významný. K jeho pozorování se pořádají větší i menší vědecké výpravy, které se snaží za několik málo minut trvání jevu zachytit co nejvíce na film nebo čip fotoaparátu, filmový pás nebo jiné záznamové médium. V šeru pracovny za poblikávání monitoru pak loví ze získaných dat střípky sluneční fyziky. Vzhledem k tomu, že se zatmění často odehrává v exotických, až někdy zdánlivě nedostupných zemích, není při výpravách často nouze ani o humorné či dramatické okamžiky,“ povídá lektor o kráse slunečních zatmění v anotaci své přednášky. Dále pak připomíná tradici cestování za tímto úkazem: „Výpravy za zatměním Slunce pořádá již 21 let Hvězdárna v Úpici a ta poslední se vypravila do daleké Patagonie. Pozorování Slunce zde bylo netradiční a my bychom se nejen o něj, ale i o některé obrázky z cest s vámi rádi podělili.“

 Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) pracuje jako astronom na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 1995 se působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce.  V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

V pátek 4. listopadu od 19 hodin se ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice uskuteční mimořádně zařazená populární přednáška Ing. Antonína Švejdy, pracovníka Národního technického muzea v Praze, na téma „Dalekohledy a pozorovací technika“. Na přednášku zve širokou veřejnost Hvězdárna barona Artura Krause, Astronomická společnost Pardubice a pardubická pobočka Jednoty českých matematiků a fyziků.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 25 ze dne 31. října 2011.

 „Éra moderní astronomie začala sestrojením dalekohledu v Holandsku roku 1608. Nový přístroj zdokonalil a proslavil Galileo Galilei,“ připomíná v anotaci své přednášky lektor. „Převratnou konstrukci astronomického dalekohledu navrhl v Praze Johannes Kepler. Mezníkem ve vývoji bylo použití zrcadla jako objektivu dalekohledu. Pomocí zrcadlového teleskopu objevil v roce 1871 William Herschel novou planetu Uran. V polovině 19. století byla k záznamu pozorování poprvé použita fotografie. Pomocí velkých dalekohledů bylo objeveno rozpínání vesmíru, hlavní poznatek astronomie 20. století. Nové možnosti využití dalekohledu se začaly rýsovat v souvislosti s objevem radiových vln. Pozorování s pomocí viditelného světla se od 30. let minulého století postupně rozšířilo o další části elektromagnetického spektra – radiové, infračervené, ultrafialové, rentgenové a gama záření. V současnosti jsou k astronomickému pozorování využívány obří aparatury, umístěné na observatořích vysoko v horách a teleskopy na oběžné dráze.“

Ing. Antonín Švejda je pracovníkem Národního technického muzea v Praze a také historikem ve světě astronomie. Ve vedoucím postu v Oddělení exaktních věd Národního muzea v Praze je od roku 1987. Jako absolvent oboru Geodézie a kartografie na ČVUT v Praze se zaměřuje především na vědecké přístroje a astronomické osobnosti. Ve svém postu se také jako konzultant účastní nesmírně zajímavého aktu – restaurování či výroby kopií vědeckých přístrojů.

V mimořádném termínu – v pátek 14. října 2011 – vás zve Astronomická společnost na další přednášku pro veřejnost. Na téma „Konec raketoplánů… A co dál?“ bude přednášet Milan Halousek z České kosmické kanceláře, který je rovněž členem Astronomické společnosti Pardubice. Přednáška se uskuteční od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 24 ze dne 10. října 2011.

„Po třiceti letech a stotřicetipěti startech skončila éra amerických raketoplánů. A co bude dál?“ táže se Milan Halousek. O své přednášce nám řekl: „V první části programu si prostřednictvím fotografií představíme milníky i slavné či tragické okamžiky americké kosmonautiky minulých třiceti roků, nejvýznamnější osobnosti na palubách kosmických strojů i nejzajímavější náklady, které pět raketoplánů vyneslo na oběžnou dráhu Země.  Druhá část přednášky ukáže budoucnost americké i světové kosmonautiky v následujících letech.“

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Té se věnuje jak formou přednášek, tak i psaním, a to prostřednictvím hojně navštěvovaného internetového blogu Kosmos-News či jeho tištěné podoby. Již od roku 2001 organizuje či spoluorganizuje oblíbené Kosmos-News party konající se tradičně v Lázních Bohdaneč za přítomnosti vzácných hostů včetně známých kosmonautů. Významnou měrou se také již několik let podílí na organizaci Světového kosmického týdne. Jako pracovník České kosmické kanceláře, založené v roce 2003, se krom popularizace kosmonautiky a komunikace se zahraničními organizacemi věnuje i programu věnovanému mládeži. Je též předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a od roku 2003 členem Astronomické společnosti Pardubice. Neposledně je také vášnivým sběratelem autogramů všech známých žijících i již zesnulých kosmonautů.

 Tradičně s koncem čtvrtletí přinášíme novou Baronesu, tentokráte na podzim 2011. Čekají vás dvě nesmírně zajímavé přednášky a – jak už víte z předchozího článku – tradiční Noc vědců. Obloha nabízí především planetu Jupiter se svými 4 měsíci, podzimní Mléčnou dráhu s mnoha objekty vzdáleného nebe a dvě poměrně jasné komety. Obě by mohly být vidět i pouhýma očima (ačkoliv jedna z nich nás touto výsadou potěší až na počátku příštího roku a druhá nemá jistou šanci na průlet kolem Slunce, po němž se na noční obloze octne). Baronesu opět můžete stahovat na obvyklé stránce v barevné i čenobílé verzi pro tisk. O obou kometách se ve zkratce dočtete v pokračování tohoto článku.

Kometa C/2009 P1 Garradd byla objevena australským astronomem Gordonem J. Garraddem na observatoři Siding Spring 13. srpna 2009. V současnosti se pohybuje souhvězdími letní oblohy a poměrně znatelně zjasňuje. V průběhu září postupně přeletí ze souhvězdí Orla do Herkula, kde díky geometrii své dráhy vůči Zemi na obloze prudce zpomalí a setrvá v jihovýchodním cípu tohoto souhvězdí až do počátku prosince. Do té doby bude pozorovatelná na večerní obloze po západu Slunce s jasností kolem 7. magnitudy. To z ní činí objekt pozorovatelný už malými dalekohledy, kde se bude jevit jako mlhavá skvrnka protažená svým chvostem. Ve městech bude pozorovatelné především její kondenzované centrum komy, mimo města se bude pyšnit chvostem postupně se stáčejícím vůči obzoru. Teprve v prosinci svou pohybovou „stávku“ přeruší postupným přesunem k severnímu nebeskému pólu a od počátku února začně být cirkumpolární (viditelná celou noc, neboť nezapadne vůbec pod obzor). V té době také dosáhne maxima své jasnosti kolem 5. magnitudy a měla by být tedy pozorovatelná i pouhýma očima. Na severní obloze setrvá ještě do poloviny roku 2012, kdy se ztratí v soumračné obloze a přesune se na jižní nebe. Kometa má poměrně velké jádro a letí nepříliš blízko k Slunci. To z ní činí stabilní vlasatici. Více na kommet.cz nebo v článku na astro.cz.

Kometa C/2010 X1 Elenin je ve Sluneční soustavě nová. Jde o poměrně malou kometu s jádrem průměru přibližně jednoho kilometru. Objevil ji 10. prosince minulého roku ruský astronom Leonid Elenin na observatoři Lyubertsy. Kometa prožívá své nejnejistější období, neboť prolétá celkem blízko Slunce. Nejblíže k němu bude 10. září na vzdálenost 0.5 AU (tedy v poloviční vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem). Při její aktivitě a prvním průletu vnitřní částí Sluneční soustavy není dopředu jisté, zda svůj průlet kolem naší životodárné hvězdy pod náporem slunečního větru přežije. Pokud ano, můžeme se tešit na poměrně pěkné divadlo. Kometa se kolem 14. října „vyhoupne“ na ranní oblohu (bohužel rušenou měsíčním úplňkvým svitem) a postupně se „poveze“ po zvířetníkových souhvězdích od Lva přes Raka do Blíženců, kde se na konci října dostane do Vozky a bude pozorovatelná prakticky celou noc velmi vysoko nad obzorem. V říjnu by pak mohla mít kolem 4.5 magnitudy a být tak se svým chvostem nejvýraznější vlasaticí tohoto roku. V pondělí 17. října proletí kolem Země ve vzdálenosti 0.23 AU, což je přibližně 91-násobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Další informace najdete v článku na kommet.cz.

 V pátek 10. června od 19 hodin zve Astronomická společnost Pardubice širokou veřejnost na poslední přednášku před letními prázdninami. Pozvání tentokrát přijal Petr Horálek, pracovník Astronomického ústavu v Ondřejově a člen Astronomické společnosti Pardubice, který bude vyprávět na téma „Zatmění Měsíce – od apokalypsy k úžasu“. Téma ani datum přednášky není náhodné – hned další týden nastane nad velkým územím Země včetně střední Evropy velice očekávané úplné zatmění Měsíce. Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 20 ze dne 7. června 2011.

„Měsíc patří spolu se Sluncem k těm nebeským objektům, které nejvíce ovlivňují náš každodenní život,“ uvádí svou přednášku Horálek. „Bylo tomu tak již od nepaměti lidstva, a proto jakýkoliv zásah do cyklu, který je spjat s pohybem našeho nejbližšího kosmického souseda, znamenal nezvyklé vzrušení. Právě zatmění Měsíce je patrně tím nejvýraznějším úkazem zdánlivě se vymykajícím zažitému koloběhu, a tak není divu, že se ho lidé obávali a brali jako strašlivé nebeské znamení. Kvůli čemu přesně ale měsíční zatmění evokovalo v lidech strach? Proč úplňkový Měsíc při zatmění zcela nezmizí z oblohy? A na jaké úžasné okamžiky se můžeme těšit během neobvykle dlouhého úplného zatmění Měsíce, kterého budeme za příznivého počasí svědky ve středu 15. června večer?“ nastiňuje přednášející témata, na která v průběhu jeho povídání přijde řeč.

Petr Horálek (* 1986, Pardubice) je český popularizátor astronomie. V letech 2007 a 2009 byl předsedou Astronomické společnosti Pardubice a do roku 2010 byl aktivním dobrovolným pracovníkem pardubické hvězdárny. Od roku 2007 studuje astrofyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současnosti je zaměstnán jako pozorovatel v Oddělení meziplanetární hmoty na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz, kde je také od roku 2009 vedoucím redaktorem. Jeho největší vášní v astronomii jsou sluneční a měsíční zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po světě.

S půlměsíčním předstihem přinášíme tradiční čtvrtletník pardubické hvězdárny Baronesa. Letní číslo letošního roku obsahuje především další dílčí informace o průběhu blížícího se úplného zatmění Měsíce ve středu 15. června večer. Krom zatmění by toto léto mohly zkrášlit ještě srpnové Perseidy. Mimo to v Baronese samozřejmě naleznete obvyklé informace o letních otevíracích dobách hvězdárny a nejbližších akcích hvězdárnou pořádaných. Elektronickou verzi Baronesy si můžete stáhnout na obvyklé adrese, a to jak pro černobílý tisk, tak její barevnou verzi.

 V poněkud nestandardním termínu, v první pátek v měsíci 6. května 2011 přivítáme ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice (ul. Gorkého 2658) vzácného přednášejícího Ondřeje Pejchu. Astronomická společnost Pardubice a pardubická hvězdárna Vás zvou na jeho přednášku s názvem „Požitkářství hvězdných tlouštíčků: supernovy, černé díry a znečištění vesmíru“. Přednáška začíná v 19 hodin.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 17 ze dne 2. května 2011.

„Supernovy velkolepě oznamují konec života hmotných hvězd,“ poznamenává k tématu své přednášky Ondřej Pejcha. Dle jeho dalších slov supernovy na mnoho měsíců přezáří zbývající miliardy hvězd ve své mateřské galaxii a zamoří svoje okolí těžkými prvky. „Obejde se ale někdy umírání hmotných hvězd bez supernov? Jak a proč vznikají černé díry? Co nám v této oblasti naznačují nejnovější důmyslná pozorování a výpočty?“ nastiňuje přednášející otázky, na které se v průběhu svého povídání bude snažit zodpovědět.

 Ondřej Pejcha (* 1984, Brno) je český astrofyzik a popularizátor astronomie, především v oblasti proměnných hvězd. Vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a nyní pokračuje v doktorském studiu astronomie na Ohio State University ve Spojených státech. Věnuje se výzkumu časově proměnných jevů ve vesmíru, především však finálním fázím vývoje hmotných hvězd a teoretickému objasnění příčin výbuchů supernov. V rámci Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti pozoroval dříve proměnné hvězdy a nyní je členem výboru této sekce.