V pátek 24. února si připomeneme významné půlstoleté výročí v kosmonautice. O něm bude povídat Milan Halousek z České kosmické kanceláře ve své přednášce „John Glenn a začátky americké pilotované kosmonautiky“. Přednáška začíná již tradičně v 19 hodin a Astronomická společnost Pardubice na ní zve zájemce do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice v ulici Gorkého 2658.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 31 ze dne 19. února 2012.

„Před padesáti roky, v úterý 20. února 1962, vzlétl do kosmu první americký astronaut John Glenn. Před ním jen na pár minut nahlédli do vesmíru v kosmických lodích Mercury šimpanzi Ham a Enos a astronauté Alan Shepard a Virgil Grissom,“ připomíná lektor významné milníky v počátcích amerického kosmického programu. Právě John Glenn byl, jak Halousek nepřímo navazuje, jakýmsi americkým Gagarinem: „John Glenn obletěl jako první Američan Zemi třikrát a po 4 hodinách a 55 minutách dlouhém letu úspěšně přistál ve vlnách Atlantiku. Tím začala americká cesta, která vyvrcholila přistáním prvních lidí na Měsíci v roce 1969.“ Co letu Johna Glenna předcházelo, co po něm následovalo a proč se astronaut po 36 rocích ještě jednou do vesmíru vrátil? Nejen tato témata budou v průběhu přednášky známého popularizátora kosmonautiky Milana Halouska rozebírány.

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky.
Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se pravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí. V srpnu 2011 „přivezl“ do Pardubic amerického astronauta Andrewa Feustela i s „druhým českým kosmonautem“ Krtečkem.

Další informace Vám poskytne Jan Kříž na telefonním čísle 731 833 655 nebo emailové adrese prednasky@astropardubice.cz, příp. Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz.

V pátek 27. ledna se od 19 hodin uskuteční přednáška mimořádného hosta, známého ostravského fyzika a popularizátora věd RNDr. Vojtěcha Ullmanna. Se svou přednáškou „Tajemná neutrina ve vesmíru“ osvětlí před několika měsíci vyvolanou bouřlivou diskuzi o částicích rychlejších než světlo. Na přednášku zve Astronomická společnost Pardubice do Velkého sálu DDM DELTA Pardubice v ulici Gorkého 2658.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 30 ze dne 20. ledna 2012.

„Neutrina jsou jedna z nejméně poznaných, ale i zároveň nejzajímavějších částic ve vesmíru,“ uvádí Ullmann téma svého povídání. „Ačkoliv jsou jejich rozměry nicotné až tak, že jsou schopny bez problému prolétnout hmotou jako jakýsi ‚vesmírní duchové‘, poslední dobou objevujeme jejich význam a nepostradatelnost ve vesmíru. Jak ale mohou tak malé částice ovlivnit něco tak obrovského, čím je kosmický prostor? Mohou také mít nějaké praktické využití i pro lidstvo?“ Na všechny tyto otázky a spoustu dalších se přednášející chystá odpovědět.

RNDr. Vojtěch Ullmann (* 1949, Konice) je český fyzik a popularizátor věd. Po skončení Základní devítileté školy v Konici a maturitě na Gymnáziu Jana Opletala v Litovli studoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy University v Praze. Od roku 1973 působí jako fyzik na Klinice nukleární medicíny FNsP v Ostravě, kde je vedoucím Fyzikálně-technického úseku. Zabývá se jadernou fyzikou a fyzikou ionizujícího záření, fyzikálně-matematickými aspekty radioisotopové scintigrafie, dále pak obecnou teorií relativity, relativistickou astrofyzikou a kosmologií. O nových objevech v těchto veřejnosti poměrně komplikovaných vědních oblastech poutavě přednáší jako vděčný popularizátor.

Další informace Vám poskytne Jan Kříž na telefonním čísle 731 833 655 nebo emailové adrese prednasky@astropardubice.cz, příp. Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo emailové adrese info@astropardubice.cz.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 29 ze dne 4. ledna 2012.

Petr Komárek z pardubické hvězdárny celou akci uvádí slovy: „Z pohledu pozemšťana jsou jasně zářící Venuše či Jupiter, které můžeme v současné době spatřit na večerní obloze, obrovskými světy. A co naše Slunce? Může vůbec existovat hvězda ještě větší, jasnější nebo snad jinak barevná hvězda než ta naše nejbližší? Po celý leden vám budeme na pardubické hvězdárně ukazovat vzdálené a exotické světy, které jsou mnohdy zcela odlišné od našeho poklidného koutu Sluneční soustavy.“

Planety Venuše a Jupiter jsou nyní kromě Měsíce nejvýraznějšími objekty Sluneční soustavy. Malý dalekohled u Venuše odhalí fázi podobnou Měsíci před úplňkem. V průběhu následujících měsíců se Venuše bude k Zemi přibližovat a zároveň svou osvětlenou polokouli bude stále více natáčet od nás, takže na konci května už z ní zbude jen úzký srpeček. Jupiter zase uchvátí svými čtyřmi měsíčky a atmosférickými pásy, které člověk může obdivovat už ve výkonném triedru. Obě planety budou ve středu zájmu (nejen) hvězdárny letos ještě jednou – v polovině března. Tehdy se po dlouhých letech tyto nejjasnější planety Sluneční soustavy „setkají“ v těsné blízkosti na večerním nebi.

Click here to view the embedded video.

Ačkoliv je Jupiter na obloze o něco slabší jak zářivá „večernice“ Venuše, je ve skutečnosti oproti ní asi 12x větší. Půjdeme-li s porovnáním dále, je i Jupiter jen trpaslíkem. Naše Slunce je co do průměru asi desetkrát větším tělesem a Sluneční soustavě tak dominuje. Mezi hvězdami ve svém bezprostředním okolí je ovšem velikostně i to mírně podprůměrné. Na noční obloze, zejména teď v zimě, najdeme hvězdy, které jsou až stonásobně větší. Pozorování na hvězdárně tak ukáže, jak je vše jen relativní a silně ovlivněné tzv. výběrovým efektem.

 Na konec roku si Astronomická společnost Pardubice připravila neobvyklou pozvánku. V pátek 16. prosince od 19 hodin se uskuteční ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice beseda na téma „Konec světa 2012 aneb Už zase?“. Členové Astronomické společnosti Pardubice krátce představí nejčastěji zmiňované katastrofické scénáře spojené s koncem světa 21. prosince 2012 a zahájí tak besedu pro všechny, které tento neblaze proslulý fenomén trápí.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 28 ze dne 12. prosince 2011.

Martin Slezák, moderátor besedy, k tématu řekl: „Rok 2012 má být podle některých konspirátorů posledním rokem lidské historie. Co si lze představit pod koncem světa? Může nás sežehnout Slunce, zasáhnout kometa, nebo vyhladit rasa mimozemšťanů. Lidstvo se ovšem může vyhladit i samo. Nebo prostě jen skončí kalendář – alespoň ten Mayský? Přijďte před koncem letošního roku pobesedovat s astronomy z pardubické hvězdárny, zda přežijeme rok příští.“

Petr Komárek z pardubické hvězdárny, jeden z lektorů, obavy z konce světa uvede z poněkud rozsáhlejšího historického pohledu. „Projdeme si nejznámější předpovědi a proroctví zvěstující konec světa. Řekneme si, jací lidé a jaké dějinné okolnosti vedly člověka k těmto domněnkám a jak se v průběhu historie měnil pohled člověka na možný konec světa,“ popisuje svůj blok úvodní přednášky členů Astronomické společnosti Pardubice, na níž bude navazovat očekávaná diskuze s posluchači.

Fenomén 2012 je v posledních letech neblaze proslulým a velice rozšířeným tématem spojeným s koncem světa na slunovrat 21. prosince 2012. V toto datum má totiž končit poslední, tzv. Pátý věk Slunce v Mayském kalendáři a ten dále nepokračuje. Bohužel je celý tento fenomén jedním velkým omylem, který vznikl vesměs pouhým nepochopením původního poselství Mayské civilizace. Pomineme-li fakt, že už samotná datace skutečného konce tohoto kalendáře nemá jistý základ, jsou katastrofické scénáře spojované s koncem světa před Vánoci příštího roku astrofyzikálně naprosto nesmyslné a opírající se o nepravdivá tvrzení. Organizátoři besedy by proto rádi uvedli alespoň některé nesmysly na pravou míru a předešli tak zbytečné panice, kterou dezinformace z různých nevědeckých internetových serverů i dalších zdrojů způsobuje.

Mimo samotnou besedu také organizátoři doporučují lidem navštívit stránku „2012 – Konec světa NEBUDE“, kterou spravuje Česká astronomická společnost na svém serveru na adrese www.astro.cz/rady/2012.

 V sobotu 10. prosince 2011 v podvečer se odehraje nad východo-severovýchodním obzorem zatmění Měsíce. Ačkoliv půjde o zatmění úplné, na většině našeho území spatříme pouze závěrečnou fázi částečného zatmění. Měsíc při úkazu bude zrovna vycházet nad obzor, když začne vystupovat ze zemského stínu. Díky své poloze mezi hvězdami nabídne částečně potemnělý měsíční úplněk zajímavou fotogenickou podívanou. Půjde o poslední úplné zatmění Měsíce do roku 2015 pozorovatelné alespoň z části z České republiky. Pardubická hvězdárna, Astronomická společnost Pardubice a Europe Direct Pardubice zvou veřejnost na pozorování úkazu od 15:30 do 18:00.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 27 ze dne 4. prosince 2011.

Zatmění Měsíce vzniká, když se Měsíc v úplňku octne v zemském stínu. Pokud je jen velmi blízko tohoto stínu, mohou si lidé na Zemi všimnout slabého potemnění na některé části měsíčního okraje. V takovém případě mluvíme o zatmění polostínovém. Je-li ovšem úplňkový Měsíc aspoň zčásti ponořen v zemském stínu, pozorujeme zatmění částečné. Neboť je průměr zemského stínu ve vzdálenosti Měsíce asi trojnásobně větší než disk Měsíce, může se náš přirozený souputník ponořit do stínu i celý. V takovém případě pak nastává úplné zatmění Měsíce.

Ani při úplném zatmění však Měsíc zcela nezmizí z oblohy. Do zemského stínu totiž proniká slabé sluneční záření lomené přes zemskou atmosféru. Náš vzdušný obal ovšem nejvíce rozptyluje krátkovlnné záření, tedy modrou barvu, zatímco červená složka viditelného světla se pouze mírně odchyluje směrem do zemského stínu. Měsíc proto chytá zvláštní načervenalý nebo naoranžovělý nádech. Úkaz je poměrně vzácný. Měsíční dráha je vůči rovině dráhy Země skloněna přibližně o 5°, ovšem úhlový průměr zemského stínu je přibližně třikrát menší. To je důvod, proč k zatmění nedochází při každém úplňku. Do jednoho roku může dojít maximálně ke třem měsíčním zatměním různého druhu. Úplné zatmění je ještě méně obvyklé – nastává průměrně jednou za jeden a čtvrt roku a je pozorovatelné jen z té polokoule, kde je v době úkazu zrovna noc. V České republice tak můžeme spatřit 4-6 úplných zatmění Měsíce za jedno desetiletí.

 Sobotní zatmění je sice úplné, ale fáze úplného zatmění proběhne ještě pod obzorem. Měsíc vychází v Pardubicích v 15:57 středoevropského času, tedy právě v době konce úplného zatmění. Jak bude stoupat nad obzor a vystupovat ze zemského stínu, soumračná obloha bude plynule tmavnout a v okolí částečně potemnělého úplňku se objeví zajímavé nebeské objekty. Měsíc totiž při úkazu najdeme v souhvězdí Býka, které mimo jiné nabízí pohled na dvě výrazné a bez dalekohledu pozorovatelné otevřené hvězdokupy – Hyády a Plejády. Vysoko nad východo-jihovýchodním obzorem spatříme i jasnou planetu Jupiter a velmi nízko nad jihozápadním obzorem se ukáže nápadná planeta Venuše.

Samotný východ Měsíce bude opravdu neobvyklý, neboť při výstupu ze zemského stínu se náš vesmírný soused začne vynořovat vůči obzoru spodním okrajem. Bude se tedy zdát, jakoby těsně nad obzorem ležela jakási „vanička“. S postupem Měsíce výš nad obzor se za stmívání již malým dalekohledem bude odhalovat i načervenalý odstín zakryté části Měsíce. Výstup ze zemského stínu potrvá přes čtvrt druhé hodiny, částečné zatmění skončí v 17:18. V té době najdeme úplněk přibližně 12° nad obzorem. Ještě asi 20 minut se bude zdát, že je Měsíc z horního pravého okraje mírně tmavší. Celý úkaz pak končí v 18:32 očima již nepozorovatelným výstupem Měsíce ze zemského polostínu.

Na pozorování tohoto zatmění je třeba si najít místo s co nejvíce odkrytým východním a severovýchodním obzorem. Kvůli začínajícímu soumraku také doporučujeme pozorovat alespoň malým dalekohledem, například loveckým triedrem, se kterým budou na Měsíci patrné i barevné odstíny v zemském stínu. Vzhledem k typickému inverznímu charakteru prosincového počasí je ideální volbou na pozorování místo v nějakých horách.

Zájemci mohou využít mimořádné pozorovací akce pro veřejnost na pardubické hvězdárně. Ta bude mít své dveře otevřené od 15:30 do 18:00. Neboť půjde o velmi fotogenickou podívanou, mohou návštěvníci využít této příležitosti k fotografování úkazu a zapojit se tak do velké fotografické soutěže „Pardubický Měsíc.“ Kromě samotného pozorování úkazu bude připraven doprovodný program v podobě kvízů a poznávacích her pro velké i malé návštěvníky hvězdárny ve spolupráci s Europe Direct Pardubice. Akce je tedy především příležitostí pro fotografy či pro ty, kteří si chtějí užít netradiční předvánoční úkaz.

Další, ne tak výrazné zatmění Měsíce nastane v České republice 25. dubna 2013. Půjde o velmi malé částečné zatmění, při němž se Měsíc ponoří do zemského stínu pouhými dvěma procenty svého průměru. Na úplné zatmění Měsíce si jako středoevropané budeme muset počkat až do ranních hodin 28. září 2015.

Další informace:

[1]   www.astro.cz/rady/ukazy/zatmeni/mesic/20111210
- Stránka o tomto zatmění na serveru České astronomické společnosti

[2]   www.astro.cz/rady/ukazy/zatmeni/mesic/prehled
- Měsíční zatmění v ČR do roku 2060

[3]   astro.sci.muni.cz/zatmeni/
- Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce nad územím České republiky

[4]   www.astropardubice.cz/soutez
- Informace o soutěži „Pardubický Měsíc“

[5]   www.europe-direct.cz/strediska/pardubice
- Stránky Europe Direct Pardubice

 Na letošní předposlední astronomickou přednášku pro veřejnost si Astronomická společnost Pardubice pozvala vzácného hosta – Marcela Bělíka, současného ředitele úpické hvězdárny. Přednášející nás provede strastiplnou expedicí úpické hvězdárny za úplným zatměním Slunce v červenci 2010 v povídání nazvaném „Černé Slunce v Patagonii“. Přednáška se uskuteční v pátek 25. listopadu 2011 od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice na Gorkého ulici.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 26 ze dne 21. listopadu 2011.

„Zatmění Slunce je jev nejen velmi krásný, ale i vědecky významný. K jeho pozorování se pořádají větší i menší vědecké výpravy, které se snaží za několik málo minut trvání jevu zachytit co nejvíce na film nebo čip fotoaparátu, filmový pás nebo jiné záznamové médium. V šeru pracovny za poblikávání monitoru pak loví ze získaných dat střípky sluneční fyziky. Vzhledem k tomu, že se zatmění často odehrává v exotických, až někdy zdánlivě nedostupných zemích, není při výpravách často nouze ani o humorné či dramatické okamžiky,“ povídá lektor o kráse slunečních zatmění v anotaci své přednášky. Dále pak připomíná tradici cestování za tímto úkazem: „Výpravy za zatměním Slunce pořádá již 21 let Hvězdárna v Úpici a ta poslední se vypravila do daleké Patagonie. Pozorování Slunce zde bylo netradiční a my bychom se nejen o něj, ale i o některé obrázky z cest s vámi rádi podělili.“

 Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) pracuje jako astronom na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 1995 se působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce.  V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

V pátek 4. listopadu od 19 hodin se ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice uskuteční mimořádně zařazená populární přednáška Ing. Antonína Švejdy, pracovníka Národního technického muzea v Praze, na téma „Dalekohledy a pozorovací technika“. Na přednášku zve širokou veřejnost Hvězdárna barona Artura Krause, Astronomická společnost Pardubice a pardubická pobočka Jednoty českých matematiků a fyziků.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 25 ze dne 31. října 2011.

 „Éra moderní astronomie začala sestrojením dalekohledu v Holandsku roku 1608. Nový přístroj zdokonalil a proslavil Galileo Galilei,“ připomíná v anotaci své přednášky lektor. „Převratnou konstrukci astronomického dalekohledu navrhl v Praze Johannes Kepler. Mezníkem ve vývoji bylo použití zrcadla jako objektivu dalekohledu. Pomocí zrcadlového teleskopu objevil v roce 1871 William Herschel novou planetu Uran. V polovině 19. století byla k záznamu pozorování poprvé použita fotografie. Pomocí velkých dalekohledů bylo objeveno rozpínání vesmíru, hlavní poznatek astronomie 20. století. Nové možnosti využití dalekohledu se začaly rýsovat v souvislosti s objevem radiových vln. Pozorování s pomocí viditelného světla se od 30. let minulého století postupně rozšířilo o další části elektromagnetického spektra – radiové, infračervené, ultrafialové, rentgenové a gama záření. V současnosti jsou k astronomickému pozorování využívány obří aparatury, umístěné na observatořích vysoko v horách a teleskopy na oběžné dráze.“

Ing. Antonín Švejda je pracovníkem Národního technického muzea v Praze a také historikem ve světě astronomie. Ve vedoucím postu v Oddělení exaktních věd Národního muzea v Praze je od roku 1987. Jako absolvent oboru Geodézie a kartografie na ČVUT v Praze se zaměřuje především na vědecké přístroje a astronomické osobnosti. Ve svém postu se také jako konzultant účastní nesmírně zajímavého aktu – restaurování či výroby kopií vědeckých přístrojů.

V mimořádném termínu – v pátek 14. října 2011 – vás zve Astronomická společnost na další přednášku pro veřejnost. Na téma „Konec raketoplánů… A co dál?“ bude přednášet Milan Halousek z České kosmické kanceláře, který je rovněž členem Astronomické společnosti Pardubice. Přednáška se uskuteční od 19 hodin ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 24 ze dne 10. října 2011.

„Po třiceti letech a stotřicetipěti startech skončila éra amerických raketoplánů. A co bude dál?“ táže se Milan Halousek. O své přednášce nám řekl: „V první části programu si prostřednictvím fotografií představíme milníky i slavné či tragické okamžiky americké kosmonautiky minulých třiceti roků, nejvýznamnější osobnosti na palubách kosmických strojů i nejzajímavější náklady, které pět raketoplánů vyneslo na oběžnou dráhu Země.  Druhá část přednášky ukáže budoucnost americké i světové kosmonautiky v následujících letech.“

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Té se věnuje jak formou přednášek, tak i psaním, a to prostřednictvím hojně navštěvovaného internetového blogu Kosmos-News či jeho tištěné podoby. Již od roku 2001 organizuje či spoluorganizuje oblíbené Kosmos-News party konající se tradičně v Lázních Bohdaneč za přítomnosti vzácných hostů včetně známých kosmonautů. Významnou měrou se také již několik let podílí na organizaci Světového kosmického týdne. Jako pracovník České kosmické kanceláře, založené v roce 2003, se krom popularizace kosmonautiky a komunikace se zahraničními organizacemi věnuje i programu věnovanému mládeži. Je též předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a od roku 2003 členem Astronomické společnosti Pardubice. Neposledně je také vášnivým sběratelem autogramů všech známých žijících i již zesnulých kosmonautů.

Pardubická hvězdárna spolu s Astronomickou společností Pardubice a Europe Direct Pardubice zve návštěvníky na tradiční Evropskou Noc vědců v pátek 23. září 2011 do DDM DELTA Pardubice. Bohatý program začíná v 19 hodin a končí o půlnoci. Návštěvníci všech věkových kategorií jsou zváni hned na několik stanovišť. Během večera se také budou moci zapojit do soutěže o dva hvězdářské dalekohledy.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 23 ze dne 19. září 2011.

Ve Velkém sále v přízemí budovy si budou moci vyslechnout krátkou přednášku „Jak vyfotit Měsíc“ a zapojit se do velké fotografické soutěže, která potrvá až do září roku 2012. Přednáška započne vždy v celou hodinu, počínaje 19. hodinou. V druhém patře, pod hvězdárnou, najdou návštěvníci stánek Europe Direct Pardubice, kde ti nejmenší mohou zkusit zajímavé astronomické hříčky o věcné ceny a starší si opráší své znalosti v astronomických kvízech. Budou si také moci osahat pravý železný meteorit a zapojit se do soutěže o dva hvězdářské dalekohledy Firstscope.

O jedno poschodí výše návštěvníky čeká fotografická výstava s výkladem. V učebně hvězdárny poběží pásmo naučných pořadů a terasa s kopulí hvězdárny pak bude za jasného počasí patřit všem příznivcům noční oblohy. Dalekohledy postupně projdou všechny zajímavé objekty vzdáleného nebe nacházející se v Mléčné dráze, zjasňující kometu C/2009 P1 Garradd a na ty nejvytrvalejší čeká pohled na Jupiter se svou rodinou Galileovských měsíců.

Soutěž o dva dalekohledy

Návštěvníci Noci vědců budou moci vyhrát dva rodinné astronomické dalekohledy Firstscope pro pozorování planet, Měsíce a jasných objektů vzdáleného nebe. Každá rodina či jednotlivec zapojený do soutěže vyplní při své návštěvě stánku Europe Direct astronomický kvíz a úspěšní řešitelé budou zahrnuti do slosování. To proběhne v závěru Noci vědců ve Velkém sále.

Velkolepější soutěž následuje

Pro všechny nadšené fotografy je tu pak dobrá zpráva. Fotografická soutěž „Pardubický Měsíc“ byla prodloužena až do 2. září 2012. Zapojit se do ní může skutečně každý, kdo má po ruce nějaký fotoaparát. Cílem soutěže je zachytit našeho nebeského souseda s nějakým pardubickým motivem – například zámkem, Zelenou bránou nebo s perníkem v ruce. Fantazii se meze nekladou, oceňuje se především nápad. Měsíc mohou zájemci vyfotit přímo z pardubické hvězdárny. Snímky opatřené patřičným popisem pak mohou soutěžící zasílat elektronicky na e-mailovou adresu soutez@astropardubice.cz nebo vytištěné na poštovní adresu Hvězdárna b. A. Krause, Gorkého 2658, 53002 Pardubice. Do hlavičky e-mailu nebo na obálku je třeba napsat „Fotosoutěž – Měsíc 2011“.

Právě této fotografické soutěži je věnovaná přednáška pro veřejnost na letošní Noci vědců. Ti, kteří by se do soutěže rádi zapojili, ale neví, jak na to, nebo si jen nevěří, pomůže svým povídáním známý a zkušený pardubický astrofotograf Pavel Štys, člen Astronomické společnosti Pardubice. Výherci soutěže budou oceněni krásnými knihami, z širšího výběru fotografií vznikne fotografická výstava ve vestibulu v mezipatře pod hvězdárnou. Podrobné informace o soutěži pak najdete na webu pardubické hvězdárny www.astropardubice.cz.

Další informace:
[1] www.astropardubice.cz (oficiální web pardubické hvězdárny)
[2] www.noc-vedcu.cz (oficiální stránka Noci vědců)
[3] www.europe-direct.cz/strediska/pardubice (Europe Direct Pardubice)

 Letní prázdniny se chýlí ke konci a s počátkem školního roku opět otevírá své dveře veřejnosti Hvězdárna barona Artura Krause. Zářijový program čítá pozorování noční oblohy včetně objektů v Mléčné dráze, zjasňující komety C/2009 P1 Garradd nebo jasné planety Jupiter, která se pomalu stává pozorovatelnou celou noc. V pátek 23. září se také uskuteční velkolepá Noc vědců, která je tu již 7. rokem. Neposledně je tu nabídka astronomických kroužků pro děti a mládež.

Tisková zpráva Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích a Astronomické společnosti Pardubice č. 22 ze dne 31. srpna 2011.

Pozorování na hvězdárně

Hvězdárna začíná zářijová pozorování pro veřejnost jako každý rok vždy v pátek od 20 do 22 hodin. V září se zkracují noci a blíží se podzimní rovnodennost. Je proto v průběhu noci pozorovatelná velká část noční oblohy. Podzimní obloha je však ideální v tom, že soumrak je čím dál dříve a zvečera jsou tak stále pozorovatelná souhvězdí letní oblohy včetně na mlhavé objekty bohatá část Mléčné dráhy. Návštěvníci si tak mohou vychutnat skvosty, jako je mlhovina Laguna, barevná hvězdokupa Albireo nebo otevřená hvězdokupa Divoká kachna. K pozorování těchto objektů je však zapotřebí obloha nerušená Měsícem.

Měsíc dorůstá na počátku září a nejlepší období k jeho pozorování proto nastává v prvních dvou týdnech, kdy se na jeho osvětlené části dají pozorovat hvězdářskými dalekohledy krásné plastické útvary jako krátery nebo měsíční pohoří. Úplněk připadá na 12. září v poledne. Od té doby bude náš kosmický souputník čím dál více doménou ranní oblohy. Rušit při pozorování bude zejména v polovině září.

Z planet se na večerní obloze v otevíracích dobách hvězdárny dá najít Uran. Ten leží nízko nad východním obzorem a odhalí jej až dalekohled. Byť je planeta plynným obrem, je od Země již tak vzdálená, že její nazelenalý kotouček očima nikdy nespatříme. Ke konci září se pak značně zlepší viditelnost planety Jupiter, která je krom Měsíce v současnu nejjasnějším objektem noční oblohy. Již malý dalekohled pak odhalí její 4 velké měsíce, objevené v roce 1610 Galileem Galileim, nebo atmosférické pásy na jejím kotoučku. Ve velkém přístroji, který skrývá kopule pardubické hvězdárny, budou moci někteří návštěvníci spatřit i obří Jupiterovu bouři zvanou Velká rudá skvrna. Největší planeta Sluneční soustavy bude krášlit především pozdní podzimní a zimní oblohu, takže se jí návštěvníci pardubické hvězdárny i v dalších měsících jistě dočkají.

Přijďte se podívat na kometu

Zdaleka největším lákadlem by však nejen v září, ale až do konce února příštího roku měla být kometa C/2009 P1 Garradd. Kometu objevil před dvěma lety 13. srpna australský astronom Gordon Garradd na observatoři Sidding Spring. Již v průběhu léta se stávala vlasatice stále více vyhledávaným objektem, ačkoliv není a nejspíš až do konce roku nebude vidět pouhýma očima. Důvodem zájmu o ní je poměrně výrazná hlava pozorovatelná už v malém dalekohledu jako mlhavá hvězdička a ve větších přístrojích poměrně nápadný ohon. V průběhu září bude kometa nejlépe pozorovatelná právě na večerní obloze.

V předposlední zářijový pátek bude noc patřit vědcům

Ačkoliv název akce „Noc vědců“ zní, jako by se jednalo o událost pro zasvěcené, rozhodně tomu tak není. Noc vědců je celoevropská akce pro veřejnost, při níž mnohá vědecká a vzdělávací střediska otevírají dveře široké veřejnosti a ukazují jim populární formou různé experimenty, objekty či úkazy, které by jinak nejspíš nikdy nespatřili. V České republice se do tohoto významného projektu i letos zapojují desítky zařízení včetně lidových hvězdáren a i ta pardubická bude u toho.

Letošní Noc vědců se uskuteční v pátek 23. září a pardubická hvězdárna s Europe Direct Pardubice pro veřejnost připravují opravdu bohatý program, který začíná již v 19 hodin a končí až s úderem půlnoci. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet své znalosti, osahat pravý železný meteorit nebo soutěžit o hvězdářský dalekohled. Po celou dobu bude za jasného počasí probíhat pozorování noční oblohy.

Rozjíždějí se astronomické kroužky

V rámci nabídky DDM DELTA Pardubice, kde pardubická hvězdárna sídlí, se mohou zvídaví nadšenci z řad dětí a mládeže přihlásit do kroužků astronomie. V nich se pomocí svých nebo hvězdárenských dalekohledů seznámí s noční oblohou, nejzajímavějšími objekty i s pozorovací technikou samotnou. Pomocí zajímavých experimentů pochopí principy jevů ve Sluneční soustavě i v blízkém vesmíru a budou moci sami rozvíjet své hvězdářské nadání, případně se naučit základům vystupování před veřejností v rámci provázení po hvězdárně.

Kroužky jsou pro začátečníky (každý čtvrtek od 16 hodin) nebo pro pokročilé (každý čtvrtek od 17 hodin). Bližší informace vám podá vedoucí kroužků pan Petr Komárek na telefonním čísle 603 165 366 nebo je najdete na webu pardubické hvězdárny.

Další informace:

[1] www.astropardubice.cz (oficiální web pardubické hvězdárny)
[2] www.kommet.cz (aktuální informace o kometách a meteorech
[3] www.noc-vedcu.cz (oficiální stránka Noci vědců)
[4] www.europe-direct.cz/strediska/pardubice (Europe Direct Pardubice)
[5] www.ddmdelta.cz (oficiální stránka DDM DELTA Pardubice)