Sluneční sonda má denní odklad

11 Srp

Sonda Parker Solar Probe by se následujícího pokusu o vynesení měla dočkat již zítra okolo 09:30 našeho času. Rozhodlo se tak na základě dnešního neúspěšného tz. startovacího okna. Oficiálním zmiňovaným prolémem je prý technologie – dostetečný risk, který si NASA nedovolí připustit, nikoli nepředpokládaný vývoj počasí. Doporučuji stránky kosmonautix.cz, které se v tomto případě (ale i jiných) problematice mise podrobně věnují, dokonce s česky mluveným komentářem při přímých přenosů na svém YouTube (kliknutím zde můžete být připraveni a sledovat)! S dotazy na sondu máte možnost se jistě obrátit na odborníky Dušana Majera, či Martina Gembece.

Oficiální stránky mise.

Nejblíž ke Slunci se dostane Parker Solar Probe

1 Srp
Umělecká kompozice sondy blížící se mateřské hvězdě. credit: parkersolarprobe.jhuapl.edu

Již 11. srpna letošního roku by se měla ke Slunci vydat americká sonda Parker Solar Probe (dále jenom PSP) americké vládní agentury pro letectví a kosmonautiku, NASA. Jejím prioritním cílem bude s dostatečnou přesností porozumět vysokým teplotám koróny, tedy vyšším, než má fotosféra Slunce. S problémem souvisí i neúplné objasnění mechanismu urychlování slunečního větru na velmi vysoké rychlosti v řádech stovek km/s, který může mít po zásahu magnetického obalu Země katastrofální reálné následky – výpadky internetu, narušení rozvodné sítě, nebo žádané GPS atd..  Milník, kteří si sluneční fyzici, technici, koordinátoři a ostatní lidi z týmu nastavili, je natolik vysoko, že je třeba se až Slunce „dotknout“ (jak je uvedeno v názvu sloganu PSP). Samozřejmě, představa názvu je velmi přehnaná, i přesto se jedná o první uměle vyrobené zařízení v historii lidstva, které se Slunci přiblíží nejblíž, na rozdíl od všech ostatních dřívějších i současně stále funkčních „průzkumníků“. Doufejme, že nám sonda nabídne skutečnou a uspokojivou odpověď na neustále kladené otázky veřejnosti, ale i mnohých vědců!

Continue reading

Odhalte snímky Slunce pardubické hvězdárny!

17 Čvc
Snímek ze soboty 14. července 2018.

Od 10. května letošního roku probíhá činnost monitoringu sluneční chromosféry, která si klade primárně za cíl rozlišit protuberance a další souhrn jevů pozorovatelné v této sféře. Na rozdíl od fotosféry, filtr teleskopu umožňuje rozlišit třeba dynamické procesy horkého výronu plazmatu (CME), které se při sledování baaderovou folií (speciálním polopropustným filtrem) neobjeví. I přes poměrně malé rozlišení fotografií jsou evidentní vlivy silného magnetického pole v aktivních oblastech (kde jsou pro změnu ve fotosféře viditelné zpravidla tmavé skvrny).

Continue reading

Zákryt Aldebaranu Měsícem.

30 Pro
Model předpovědi zákrytu Aldebaran Měsícem.
Autor: Stellarium, Adam Malíř

V závěru tohoto roku na Silvestra 31.12. nám připadá příležitost spatřit astronomický zákryt hvězdy Aldebaran Měsícem nad západním obzorem, který by se měl podle předpovědi odehrát mezi cca 02:23:47 – 03:10:09 SEČ (Pardubice). Rádi bychom tak veřejnost pouze dostatečně informovali. Bohužel, z aktuálních dat družic MSG můžeme akorát konstatovat, že v době úkazu budeme vystavěni dešťům. Měsíc bude při tom starý 12,7 dne.

Continue reading

Přednáška: „STÁŘÍ VESMÍRU“

13 Lis
„mapa pozadí vesmíru“. (nasa.gov)

V pátek, 24.listopadu od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA , Gorkého ulice 2658 uskuteční poslední přednáška roku 2017. Přednášející a vzácný host, Prof. RNDr. Petr KULHÁNEK CSc. nás seznámí s aktuálními poznatky o stáří našeho vesmíru. Jakými metodami můžeme počátek vesmíru datovat? Jak se provádí analýza reliktního záření a co z něho můžeme „vyčíst?“ Co samotnému vzniku vesmíru předcházelo? Máme šanci to zjistit? Hvězdárna barona Artura Krause a Astronomická společnost Pardubice zve na přednášku „STÁŘÍ VESMÍRU“

TISKOVÁ ZPRÁVA HVĚZDÁRNY BARONA ARTURA KRAUSE DDM ALFA PARDUBICE
A ASTRONOMICKÉ SPOLEČNOSTI PARDUBICE Č. 71 ZE DNE 13.11.2017

Continue reading

Slunovratová expedice na Sněžku 2017

26 Čvn
Pardubičtí astronomové na Sněžce. Autor: Matouš Kotěra.
Pardubičtí astronomové na Sněžce. Autor: Matouš Kotěra.

Opět po roce se skupina mladých pardubických astronomů ve složení Petr, Matouš, Adam, Miriam, Vítek, Jakub a Jirka vydala na tradiční tentokrát mírně po slunovratovou expedici za východem Slunce na vrcholy našich nejvyšších hor – Krkonš. Postřehy a zápisky z cesty přináší Adam Malíř, člen našeho astronomického kroužku.

Continue reading

Historická technika měření rychlosti světla v astronomii.

15 Dub

097813Rychlost světla je předmětem částicové i jaderné fyziky. Vědci byla po několika desetiletí zpřesněna a upravena na c = 299 792 458 m/s ve vaku. První historický milník měření uskutečnil na počátku 17. století Italský astronom Galileo Galilei, jenž měřením prokázal, že velikost rychlosti světla je větší než zvuku a je konečná. K experimentu potřeboval asistenta, který se postavil na druhý kopec vzdálený 1.6 km od prvního, kde stál Galileo. K výsledku se dopracoval pomocí vzorce c = d / (t2 – t1) , kde c je označení latinského slova celeritas (rychlost) a d je vzdálenost obou kopců. V čase t1 Galileo odkryl lucernu a poté signál přijal asistent, kdy v čase ttaktéž odkryl lucernu. Koncept byl zatížen několika nepřesnostmi a problémy včetně tehdejšího technické vybavení a malé vzdálenosti obou pozorovatelů. Galileiho metoda byla ověřena až misí Apollo umístěním koutového odražeče na povrch Měsíce, na který byl směřován laser ze Země. Galileo je pouhý zlomek z této historie. Ani v tomto článku nejsou uvedeni všichni, ale jenom důležitá většina.

Continue reading

Juno na návštěvě u Krále planet

7 Čvc
Juno
Po proudu vesmírem ke Králi planet (nasa.gov)

Po pětileté cestě kosmickým prostorem dorazila k největší planetě Sluneční soustavy, Jupiteru, americká kosmická sonda Juno. Juno je planetární sonda navržená konstruktéry  a inženýry NASA v rámci amerického programu New Fontiers, jehož prvním úspěchem byla návštěva trpasličí planety Pluto sondou New Horizons v roce 2015.

Continue reading

Červencové konjunkce

1 Čvc

Saturn, Mars a AntaresKonec školního roku a začátek vytoužených prázdnin je tu. S ním i mnohé zajímavé úkazy a pohledy na letní oblohu k níž neodmyslitelně patří události, které potěší nejen oko všímavého pozorovatele, ale také fotografa. Obloha se totiž opět předvede v plné kráse. Čeká nás další fotogenické konjunkce, v níž se představí Měsíc ve společnosti planet Sluneční soustavy. Určitě si nenechte ujít tato již pouhýma očima viditelná setkání. První fotogenická konjunkce nastane již 9. 7., kdy se na úhlovou vzdálenost pouhých 1,3° setkají Měsíc a Jupiter. 14. a 16. 7. spatříme ve společnosti Měsíce výraznou rudou planetu Mars a krásnou planetu Saturn. Konec července, 28. 7. zakončí famózní konjunkce planety Saturn s nejjasnější hvězdou souhvězdí Štíra „Antares“ a zároveň seskupení Marsu a Saturnu s touto výraznou hvězdou. Přejeme všem krásný začátek letních prázdnin a jen jasnou oblohu.

Psáno pro: redakci Exospace a hvězdárnu barona Artura Krause.

Credit: Hvězdářská ročenka 2016; Stellarium

Nezmeškejte jedinečný zákryt Venuše Měsícem!

13 Bře
Zákryt planety Venuše Měsícem
Venuše a Měsíc při zákrytu v roce 2007 Credit: Libor Šmíd

Již tuto středu, 6. dubna ráno, nastává poměrně ojedinělý úkaz. Nad hlavami mnoha obyvatel střední Evropy se uskuteční nebeský zákryt v podobě planety Venuše, kterou zakryje náš Měsíc. Venuše vstoupí za okraj Měsíce na jeho ještě nepatrně osvětlené straně (tenký srpek asi nebude na denní obloze viditelný). V tu dobu má Měsíc stáří 27,9 dne, tedy den před novem. Pokud nám počasí dovolí, nenechme si úkaz ujít. Podobný už letos nenastane. Měsíc se k Venuši už pouze přiblíží 3. září kolem poledne. Jiné letošní zákryty jasných planet nebudou z našich krajin viditelné.

Continue reading