Jarní expedice Jakuba Houdka

22 Kvě

[singlepic id=500 w=320 h=240 float=left]

Minulý víkend jsme navštívili Astronomický den na Jizerce. Letáku jsme si všimli doslova na poslední chvíli, ale protože jsme v tu dobu měli namířeno do Jizerských hor, nebyl problém upravit sobotní cíl a vyrazit do jizerské oblasti tmavé oblohy. Tato oblast je společně s beskydskou oblastí tmavé oblohy rezervací chránící světelným znečištěním nerušenou tmu. Kdo se sem nevydá, opravdu netuší o jakou krásu nás města obírají.

V pátek večer jsme dorazili na Smrk, což je s výškou 1124 m. n. m. nejvyšší vrchol Jizerských hor. Po příjemné noci, strávené uvnitř boudy, doprovázené neustálým skučením silného větru jsme ráno vyrazili na cestu. Dalším cílem byla chata na polské straně hor, kde měli neodolatelné palačinky s jagodami (rozuměj borůvky). Popravdě, byly to nejlepší palačinky jaké jsem kdy okusil. Váhali, zda jít dál nebo navždy zůstat.

Nakonec jsme se odhodlali a vyrazili dál. Za nepříliš příznivého počasí jsme našli Sklárnu v Jizerce, kde již probíhal program astronomického dne.

[singlepic id=501 w=320 h=240 float=right]

Odpoledne nic nenasvědčovalo tomu, že by se mohlo večer pozorovat. Pořadatelé však nezaváhali a připravili program z několika přednášek.
Nejzajímavější z nich, s názvem Co nám může spadnout na hlavu (nejen o Čeljabinském meteoritu), přednesl  pan Pavel Suchan. Ve svém výkladu uvedl základní fakta o tělesech, která zasahují Zemi a následcích takových dopadů. Pan Suchan byl jedním z českých odborníků, kteří dokázali velmi přesně zjistit dráhu Čeljabinského meteoritu – této problematice se věnoval ve zbytku přednášky.

Následovala přednáška věnovaná mladším ročníkům. Přednášející Martin Gembec probíral různorodá témata a velmi zasvěceně, až vážně, odpovídal na zvídavé dotazy dětí, jejichž fantazie nemá meze. Některé dětské odpovědi na otázku: „Co byste chtěli ve vesmíru vidět“ byly velmi inspirující, například: „Chtěl bych vidět černou díru“, nebo následující „Chtěl bych vidět dvě černé díry, jak se srazí“. Mezi takovými působila skromně i následující odpověď: „Chtěla bych vidět měsíček, jak obíhá kolem Země“.

Poslední příspěvek přednesl pan Aleš Majer, týkala se toho co večer uvidíme na obloze. Přednášku po zbytek večera doplňovalo nafukovací planetárium.

S koncem vnitřního programu, kolem šesté hodiny, začala odcházet oblačnost a my tak mohli začít venku pozorovat. Astronomové přivezli velký počet dalekohledů nejrůznějších konstrukcí.

[singlepic id=502 w=320 h=240 float=left]

Na programu byli zpočátku Slunce a Měsíc –  to než se úplně vyjasnilo a setmělo. Na denní obloze, za pomoci naváděného dalekohledu jsme dále mohli pozorovat jasnou hvězdu Arcturus ze souhvězdí Pastýře.

Kolem západu Slunce byly vidět vnitřní planety Merkur a Venuše, které se pomalu chystají ke konjukci společně s Jupiterem.

Již na soumračné obloze bylo možné nalézt Saturn, který díky náklonu své rotační osy nabízel úžasný pohled na své prstence.

Pozorovací podmínky se během večera ještě vylepšily a bylo možné pozorovat i méně výrazné objekty. Z nejznámějších: kulová hvězdokupa M 13 v herkulu, nebo hit posledních měsíců – kometa C/2011 L4 (Panstarrs).

Kromě vizuálního pozorování zde byli astronomové, kteří něco i nafotili (viz. jejich fotogalerie:

https://www.facebook.com/media/set/?set=a.491069967614347.1073741825.173550989366248&type=1 ,

https://plus.google.com/photos/114201065531429209406/albums/5879753011885395521?authkey=CPLjjJnXufPL7wE ,

http://udalosti.astronomy.cz/?p=2498 )

Akci navštívil i populární krteček, jež se proletěl do vesmíru.

Rozhodně si nenechte ujít pohled na úžasný Saturn a navštivte nás na Pardubické hvězdárně!

Jakub Houdek

 

Napsat komentář