S pokračujícím podzimem na naší obloze rozhodně nebude nuda. Kromě známého meteorického roje se nám předvede hned několik zajímavých seskupení, do kterých se zapojí objekty Sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru…
Přímka a trojúhelník
Na samém začátku měsíce se nám na obloze předvede krásná nebeská přímka. Z pohledu pozemského pozorovatele se do ní zdánlivě seřadí hvězdokupa M44 „Jesličky“ (na mapce označena rámečkem), Měsíc, Mars, Jupiter a nejjasnější hvězda souhvězdí Lva – Regulus. Ta je v celém souhvězdí tou „pravou spodní“. Pohled si vychutnáme od 2. do 4. listopadu, a to vždy časně ráno. Měsíc se bude postupně posouvat směrem k obzoru, ale na naší mapce situace odpovídá 2. listopadu v 5:45 a díváme se vysoko nad jihovýchodní obzor.
Měsíc sice, jak jsme řekli, bude vycházet začátkem listopadu stále později a v ranních hodinách jej tak najdeme stále níže nad jihovýchodním obzorem. Sotva však opustí přímku s Jesličkami, Marsem, Jupiterem a Regulem, přiblíží se k Venuši a hvězdě Spica v souhvězdí Panny a vytvoří s nimi naopak seskupení připomínající trojúhelník. Měsíc v té době už bude mít podobu úzkého srpku, pod tmavou oblohou si samozřejmě všimneme popelavého svitu. Hvězda Spica je na druhé mapce označena kruhovým terčíkem. Pohled na ní vyobrazený odpovídá 6. listopadu v 5:30 ráno. O den později se podoba trojúhelníku promění a Měsíc se k oběma dalším tělesům ještě více přiblíží.
Malá kometa a její velká kouzla
Jednou za 33 let proletí okolo Slunce drobná periodická kometa 55P/Tempel-Tuttle. Jak se její povrch zahřívá, sublimují z něj různé druhy ledu a uvolňují se drobné částečky prachu, plynu a kamenné drti, které těleso tvoří. Tak vzniká charakteristický ohon, přesněji řečeno ohony dva (jeden plynový, druhý prachový), pro které jsou komety tak slavné. Kromě toho ale dojde i k jiné události. Uvolněné úlomky se v souladu se zákony nebeské mechaniky postupně, během velmi dlouhé doby, rozprostřou po celém obvodu kometární oběžné dráhy. A pokud se stane, že Země na své cestě kolem Slunce protne oblast jejich výskytu, začnou tato drobná tělíska vstupovat do naší atmosféry a dojde k jejich ablaci doprovázené ionizací a excitací částic tvořících tělísko i vzduch okolo něj. Výsledkem je světelný záblesk, který je vyvolán deexcitací a rekombinací elektronů. Lidově říkáme, že prachová nebo kamenná částečka „shoří v atmosféře“ a že jsme na obloze zahlédli „padající hvězdu“ alias meteor.
V případě komety Tempel-Tuttle pak Země tímto pásem jejích pozůstatků prolétá zcela pravidelně, a to právě v listopadu. I letos se tak mezi 6. a 30. dnem tohoto měsíce můžeme těšit na meteorický roj jménem Leonidy. Název tyto padající hvězdy dostaly podle souhvězdí Lva, ze kterého zdánlivě vylétávají – je to ovšem dáno pouze naší pozemskou perspektivou. Každý z nás si jistě někdy všiml, že když sedíme v autě a jedeme svižným tempem po rovné silnici, zatímco okolo nás sněží, z našeho pohledu jako by sněhové vločky nalétávaly přímo na naše čelní sklo. Zdá se nám, že všechny mají svůj původ přímo ve směru, kterým jedeme. Velmi podobná je situace i u Leonid. Kometa Tempel-Tuttle přiletěla ke Slunci po určité dráze, Země se pohybuje po jiné, a jejich vzájemný sklon se zasloužil o to, že částicemi z kometárního ohonu prolétáme právě v listopadu a že na hvězdném pozadí je z našeho pohledu souhvězdí Lva. Země se tedy ocitá přesně v situaci „automobilu na silnici“, na jehož „čelní sklo“ nalétávají namísto sněhových vloček úlomky kometárního jádra. Říkáme, že ve Lvovi má tento meteorický roj svůj radiant.
Maxima Leonidy dosáhnou v noci ze 17. na 18. listopad. Tabulkově bychom měli vidět až 15 meteorů za hodinu, tento údaj je ovšem zamýšlen spíše jako orientační pomůcka za situace, kdy by radiant ležel přímo nad naší hlavou a obloha byla velmi tmavá. I kdyby však náš „úlovek“ byl ve skutečnosti o něco skromnější, nemusí nás to mrzet. Úlomky komety totiž vstupují do atmosféry velmi rychle (asi 71 km/s) a rozžhaví se na vysokou teplotu, meteory by tedy pod tmavou oblohou stranou od měst měly být vidět jako poměrně jasné a s trochou štěstí si u některých povšimneme i pozůstávajících ionizačních stop. Pomůže nám v tom Měsíc, který zapadá již okolo půlnoci – ráno bude tedy již schovaný bezpečně hluboko pod obzorem a nebude naše pozorování rušit.
Nepůjde navíc o jedinou zajímavost, která nás ve Lvovi čeká. 16. listopadu se v něm opět předvedou i Mars a Jupiter. Tentokrát spolu vytvoří těsnou konjunkci. Slabší Mars spatříme o malý kousek výše, jasnější Jupiter bude těsně pod ním. Na obrázku v úvodu článku vidíme, že obě planety se budou potulovat pod lví hlavou a také v blízkosti jeho levé přední tlapy. Pro majitele dalekohledu tak nastane vítaná příležitost prohlédnout si Mars i Jupiter v jednom zorném poli. A takový pohled se jen tak neomrzí.
Zdroje:
https://sciencemag.cz/pozoruhodne-a-vzacne-ukazy-na-obloze-v-roce-2026/
https://www.exotech.cz/vesmir/leonidy-2026-pozorovani-cesko
https://science.nasa.gov/solar-system/comets/55p-tempel-tuttle
https://www.amsmeteors.org/calendar
https://www.amsmeteors.org/meteor-showers/2020-meteor-shower-list