Hvězdárna barona Artura Krause pro Vás kromě pravidelného večerního pozorování, astronomických kroužků a akcí pro skupiny a školní kolektivy, připravuje soubor zajímavých pokusů a experimentů, které mají přiblížit astronomii, jako zábavnou a populární vědu.
Jakýkoli z níže popsaných experimentů může být na vaše přání zařazen jako součást vaší školní výpravy, nebo jako zajímavý zpestřující prvek při návštěvě naší hvězdárny.
TELURIUM
[singlepic id=168 w=320 h=240 float=left] Jedna ze základních a pravděpodobně nejnázornějších pomůcek, která je hojně využívána jako součást záklodoškolské výuky. Na modelu představujícím soustavu Slunce, Zemi a Měsíc, lze názorně demonstrovat nejen základní pohyby naší planety, tedy oběh okolo Slunce (pozemský rok) a rotaci okolo vlastní osy (den), ale i velmi názorně vysvětlit střídání ročních období.
Na teluriu lze rovněž ukázat střídání měsíčních fází a vysvětlit princip slunečních a měsíčních zatmění.
MODEL KRÁTERU
[singlepic id=170 w=320 h=240 float= left] Na tomto jednoduchém modelu, lze velmi snadno vysvětlit a prakticky ukázat, kdy je nejpříhodnější doba pro pozorování měsíčních útvarů. Experiment tak názorně ukazuje, jak se mění podoba terénních útvarů v závislosti na právě probíhající fázi.
SOPKA
[singlepic id=172 w=320 h=240 float=left] Tento experiment využívá na přípravu jednoduché, avšak efektní chemické reakce, kdy necháme společně zreagovat zásadu v podobě jedlé sody a kyselinu v podobě octa. Prudká chemická reakce tak připomíná erupci sopky. Při experimentu lze názorně vysvětlit, co se musí stát aby ke skutečné sopečné erupci došlo a jaké atmosférické a mnohdy i astronomické úkazy jsou se sopečnou činností spojeny.
ATMOSFÉRICKÝ TLAK
[singlepic id=175 w=320 h=240 float=left] Tímto pokusem dozajista ohromíte! Ukazuje, jak mocné dokáže být to, co nás na každém kroku obklopuje – VZDUCH. Naše atmosféra je poměrně tenká vrstva plynů s bohatým obsahem kyslíku, díky němuž zde můžeme existovat. Tato vrstva má však určitou hmotnost, kterou působí na vše, co se pod ní a v ní nachází. Tuto veličinu nazýváme atmosférickým tlakem. Pokud tedy uděláme to, co je vyobrazeno na obrázku, tedy že přiklopíme sklenici naplněnou vodou například fotografií a opatrně otočíme dnem vzhůru, tlak vody sice bude působit na obrázek, ale ani zdaleka to nebude stačit na sílu, jakou působí okolní atmosféra z druhé strany.
MAGNETICKÉ POLE
[singlepic id=174 w=320 h=240 float=left] Je známo, že naše Země je od okolního, krajně nepřátelského prostředí kosmu chráněna tenkou vrstvou atmosféry, do níž se počítá i důležitá ozonosféra. Kromě plynného obalu má však naše planeta ještě jeden, neméně důležitý štít a tím je magnetické pole země, tak zvaná magnetosféra. Ukážeme vám, jak takové magnetické pole vypadá a proč je pro život na Zemi tak nezbytně nutné.
SPEKTRUM – MALÝ SPEKTROSKOP
[singlepic id=173 w=320 h=240 float=left] Každý z vás někdy v životě viděl duhu, jeden z nejkrásnějších atmosférických úkazů, který nám příroda nadělila. Vzniká rozptylem slunečního světla na kapičkách vody. Stejného, nebo podobného efektu lze však docílit, pokud se na světlo podíváme přes přístroj zvaný SPEKTROSKOP. Ukážeme vám, jak vypadá spektrum různých světelných zdrojů. Zjistíte, že není světlo, jako světlo. Ba co víc! Pro šikovné výzkumníky máme tip, jak si postavit vlastní spektroskop.
NEWTONOVA KOLÉBKA – RÁZOSTROJ
[singlepic id=171 w=320 h=240 float=left] Již na základní škole nám v hodinách fyziky vysvětlují zákon akce a reakce. Jak to ale funguje v praxi? Tento pokus vám to velmi názorně předvede. Vezmete jednu kuličku a pustíte. Co se stane asi víte. Co se ale bude dít, pokud pošlete dvě, nebo tři?
HRÁTKY S PLAZMOU
[singlepic id=169 w=320 h=240 float=left] Tento asi nejefektnější pokus je v mnohých domácnostech využíván, coby krásný dekorativní prvek, aniž by jeho majitelé tušili, jak mnoho má společného s vesmírem. Přístroj, který vidíte na fotografii se jmenuje plazmová koule, naleznete ho též pod obchodním názvem Plazma ball. Jedná se o jednoduchý princip, kdy je do prostředí se vzácným plynem, v našem případě Helium, či Neon, přiveden elektrický proud. Plyn reaguje tak, že začne světélkovat, přičemž jeho barva závisí právě na daném plynném prostředí.
A jak toto vše souvisí a vesmírem a astronomií? Z naší mateřské hvězdy vyletuje neustále proud nabitých částic, kterému říkáme sluneční vítr. Nabité částitce interagují s magnetosférou což se v blízkosti magnetických pólů projeví jako úžasné světelné efekty známé jako polární záře. I v případě tohoto experimentu můžeme zaznamenat proud nabitých částic. Pokud do blízkosti koule přiložíme zářivku, vyletující elektrony rozpohybují plyn uvnitř trubice a ta začne světélkovat. NEVĚŘÍTE? PŘIJĎTE SE PODÍVAT NA HVĚZDÁRNU!