Slunovratová expedice na Sněžku 2017

26 Čvn
Pardubičtí astronomové na Sněžce. Autor: Matouš Kotěra.

Pardubičtí astronomové na Sněžce. Autor: Matouš Kotěra.

Opět po roce se skupina mladých pardubických astronomů ve složení Petr, Matouš, Adam, Miriam, Vítek, Jakub a Jirka vydala na tradiční tentokrát mírně po slunovratovou expedici za východem Slunce na vrcholy našich nejvyšších hor – Krkonš. Postřehy a zápisky z cesty přináší Adam Malíř, člen našeho astronomického kroužku.

Pokračovat ve čtení

Historická technika měření rychlosti světla v astronomii.

15 Dub

097813Rychlost světla je předmětem částicové i jaderné fyziky. Vědci byla po několika desetiletí zpřesněna a upravena na c = 299 792 458 m/s ve vaku. První historický milník měření uskutečnil na počátku 17. století Italský astronom Galileo Galilei, jenž měřením prokázal, že velikost rychlosti světla je větší než zvuku a je konečná. K experimentu potřeboval asistenta, který se postavil na druhý kopec vzdálený 1.6 km od prvního, kde stál Galileo. K výsledku se dopracoval pomocí vzorce c = d / (t2 – t1) , kde c je označení latinského slova celeritas (rychlost) a d je vzdálenost obou kopců. V čase t1 Galileo odkryl lucernu a poté signál přijal asistent, kdy v čase ttaktéž odkryl lucernu. Koncept byl zatížen několika nepřesnostmi a problémy včetně tehdejšího technické vybavení a malé vzdálenosti obou pozorovatelů. Galileiho metoda byla ověřena až misí Apollo umístěním koutového odražeče na povrch Měsíce, na který byl směřován laser ze Země. Galileo je pouhý zlomek z této historie. Ani v tomto článku nejsou uvedeni všichni, ale jenom důležitá většina.

Pokračovat ve čtení

Měsíční stínohra již o tomto víkendu!

7 Úno
David Matthews

Foto: David Matthews

V sobotu 11. 2. ve 2 hodiny ráno středoevropského času budeme svědky výrazného polostínového zatmění Měsíce. Celý úkaz bude pozorovatelný z našeho území v celém svém průběhu. Polostínové zatmění je na rozdíl od příbuzných úkazů částečného a úplného zatmění Měsíce sice méně výrazným jevem avšak o to více lákavá je to výzva pro nadšené pozorovatele a fotografy. Letošní polostínové zatmění bude navíc umocněno faktem, že k částečné fázi, v jejímž případě by na měsíční kotouč dopadl plný zemský stín, bude zbývat opravdu jen velmi málo. Pro nadšené pozorovatele a zvláště pak pro fotografy je tu zajímavá výzva k zachycení tohoto úkazu.

Pokračovat ve čtení

Přednáška: „APOLLO 1“

18 Led

apolo1V pátek 27. ledna od 19:00 hodin se ve velkém sále DDM ALFA na Dukle uskuteční zcela mimořádná přednáška. Přesně na den  50 roků od tragické události na startovací rampě  Kennedyho vesmírného střediska, kde 27. Ledna 1967 probíhal, kompletní předstrtovní test první posádky lunárního programu APOLLO si připomeneme v přednášce jednoho z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Když Americký prezident J. F. Kennedy v roce 1962 pronášel svůj slavný projev o přistání člověk na Měsíci, v němž řekl „…rozhodli jsme se letět na Měsíc a dokázat ještě víc. Ne proto, že je to snadné, ale proto že je to obtížné.“ nikdo patrně netušil, jak prorocká jeho slova budou. O pět roků později, byly přípravy na největší dobrodružství lidstva v plném proudu a dějství na první a nejtěžší zkoušku celého programu APOLLO bylo připraveno již 27. ledna 1967.

Tisková zpráva č. 70. ze dne 18. 1. 2017

Pokračovat ve čtení

EXPEDICE ZA JADERNOU FÚZÍ

27 Říj

CAMERANadpis zní možná až neuvěřitelně, nicméně přesně popisuje to, co výprava mladých přírodovědců, techniků a chemiků z přírodovědných a technických zájmových kroužků Domu dětí a mládeže ALFA op DELTA podnikla o těchto podzimních prázdninách. Některým možná vytane na mysli loňská výprava do Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Letošní cíl byl rovněž součástí této věhlasné instituce. Náš badatelský výlet nás zavedl do Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR v Pražském Ládví.

Pokračovat ve čtení

NOC VĚDCŮ 2016

8 Zář

NVOpět po roce vás zveme na tradiční svátek vědy a techniky NOC VĚDCŮ 2016! V letošním ročníku vám představíme krásy noční oblohy s novou fotografickou výstavou „SEDM PEREL ASTRONOMIE“ s úžasnými fotografiemi světoznámého fotografa, cestovatele a autora knihy TAJEMNÁ ZATMĚNÍ Petra Horálka; vám představíme jaké dechberoucí úkazy může člověk na noční obloze spatřit. Dotkneme se i problematiky světelného znečištění, které jako globální fenomén naší civilizace ohrožuje nejen krásné pohledy na noční oblohu, ale také přirozené životní cykly rostlin a živočichů včetně nás lidí. Přednášejícím na letošní Noci vědců bude Marek Bálský, s Přednáškou BACHA! FOTON Těšit se můžete na zajímavé experimenty z oboru fyziky  a chemie. Za jasného počasí nebude chybět pozorování objektů noční oblohy z kopule a terasy naší observatoře.

TĚŠÍME SE NA VAŠI NÁVŠTĚVU

NOVÁ KNIHA PETRA HORÁLKA

3 Srp

Kniha_finalniS radostí oznamujeme, že se blíží vydání nové cestopisné knihy astronoma, cestovatele a fotografa Petra Horálka s názvem „DOBYTÍ JIŽNÍHO HVĚZDNATÉHO RÁJE.“ Během září vstoupí do distribuční sítě nový cestopis, který vás postupně zavede do Ruska, Číny, Tibetu, Austrálie, ale i dalšími Petrovými výpravami za temnou oblohou. Navštívíte tak Ugandu, Nový Zéland a především onen příslovečný hvězdnatý ráj na Cookových ostrovech.

Pokračovat ve čtení

Strouhy na Marsu pravděpodobně nevytváří kapalná voda

1 Srp

strouhyNově získané poznatky s použitím dat z družice Mars Rconnaissance Orbiter (MRO) ukazují, že sezónně se měnící rokliny které pozorujeme na Marsu s největší pravděpodobností nejsou tvořeny „prouděním“ kapalné vody. Tyto nové důkazy umožňují výzkumníkům další zúžení teorií, jak jsou Marťanské strouhy a rokliny vytvářeny a odhalují další podrobnosti o nedávných geologických procesech na Marsu. Vědci používají termín „rokle/strouhy“ (angl. Gully) pro procesy na Marsu, které sdílejí tři společné charakteristiky: výběžek na vrcholu, kanál a usazený materiál na dně. Rokliny jsou odlišné od ostatních typů povrchu na marťanských svazích. Opakující se lineární sklon, vyznačující se sezónním tmavnutím a blednutím, spíše než tvarem. Nová studie se nyní zaměřuje na procesy jejich formování přidáním informací o chemickém složení k již dříve získanému zobrazování.

Pokračovat ve čtení

Juno na návštěvě u Krále planet

7 Čvc
Juno

Po proudu vesmírem ke Králi planet (nasa.gov)

Po pětileté cestě kosmickým prostorem dorazila k největší planetě Sluneční soustavy, Jupiteru, americká kosmická sonda Juno. Juno je planetární sonda navržená konstruktéry  a inženýry NASA v rámci amerického programu New Fontiers, jehož prvním úspěchem byla návštěva trpasličí planety Pluto sondou New Horizons v roce 2015.

Pokračovat ve čtení

Červencové konjunkce

1 Čvc

Saturn, Mars a AntaresKonec školního roku a začátek vytoužených prázdnin je tu. S ním i mnohé zajímavé úkazy a pohledy na letní oblohu k níž neodmyslitelně patří události, které potěší nejen oko všímavého pozorovatele, ale také fotografa. Obloha se totiž opět předvede v plné kráse. Čeká nás další fotogenické konjunkce, v níž se představí Měsíc ve společnosti planet Sluneční soustavy. Určitě si nenechte ujít tato již pouhýma očima viditelná setkání. První fotogenická konjunkce nastane již 9. 7., kdy se na úhlovou vzdálenost pouhých 1,3° setkají Měsíc a Jupiter. 14. a 16. 7. spatříme ve společnosti Měsíce výraznou rudou planetu Mars a krásnou planetu Saturn. Konec července, 28. 7. zakončí famózní konjunkce planety Saturn s nejjasnější hvězdou souhvězdí Štíra „Antares“ a zároveň seskupení Marsu a Saturnu s touto výraznou hvězdou. Přejeme všem krásný začátek letních prázdnin a jen jasnou oblohu.

Psáno pro: redakci Exospace a hvězdárnu barona Artura Krause.

Credit: Hvězdářská ročenka 2016; Stellarium