Setkání Měsíce se Saturnem

15 Led

23. ledna 2026 dojde v podvečerních a večerních hodinách ke konjunkci Měsíce a Saturnu. Obě tělesa budou viditelná nad jihozápadním obzorem od 17. do 21. hodiny, než zapadnou.

Termínem konjunkce (z lat. coniungere, tj. spojit) rozumíme situaci, kdy se k sobě dvě nebeská tělesa při pohledu ze Země zdánlivě přiblíží. Nejčastější pak je konjunkce Měsíce s některou z planet naší Sluneční soustavy, a to proto, že Měsíc je od Země vzdálen pouze zhruba 400 tisíc kilometrů. Ve vesmírném měřítku se tedy nachází velmi blízko a obíhá okolo ní poměrně rychle (přestože některé cizí měsíce obíhají kolem svých planet ještě mnohem blíže a rychleji – například měsíc Io obkrouží kolem plynného obra Jupiteru za pouhých 1,8 dne). Continue reading

Potvrzena existence „osiřelých“ planet

11 Led
Exoplaneta (představa umělce)

1. ledna 2026 vyšla v prestižním vědeckém časopise Science zpráva o mimořádně významné události ve světě astronomie. Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo objevit exoplanetu, která není gravitačně svázána s hvězdou a volně pluje vesmírem. Přítomnost takových planet ve vesmíru byla sice již dlouho mezi astronomy diskutována, neboť  známe mechanismy, kterými se planeta může z gravitačního pole hvězdy vymanit; protože však pozorování takových objektů je mimořádně obtížné a vyžaduje použití těch nejcitlivějších přístrojů, doposud jsme neměli jistotu, zda se skutečně jedná o planety. To se však nyní změnilo. Continue reading

Jupiter v opozici – 10. ledna 2026

5 Led
Planeta Jupiter

Krátce po začátku roku 2026 se planeta Jupiter dostane do opozice se Sluncem. Stane se tak dne 10. ledna v 10 hodin dopoledne, což je úsměvná a pozoruhodná shoda. My samozřejmě to nejpůsobivější nebeské divadlo spatříme po západu Slunce. Den předtím se totiž navíc Jupiter ocitne k naší planetě nejblíže: bude od nás vzdálen 633,1 milionu kilometrů, jeho vzdálenost od Země tedy bude jen asi čtyřikrát větší než mezi naší planetou a Sluncem.

Continue reading

Přednáška: „Klenoty maledivského nebe“

24 Říj

V pátek 14. listopadu, tradičně od 19:00 hodin vás srdečně zveme na přednášku fotografa, cestovatele a prvního českého fotografického ambasadora Evropské jižní observatoře, Petra Horálka – KLENOTY MALEDIVKÉHO NEBE“ sám Horálek k tématu své přednášky dodává:

V Indickém oceánu leží rajské souostroví Malediv známé pro své rozsáhlé atoly s tyrkysovými lagunami, nekonečně bílé pláže a nesmírně romantické západy Slunce. Málokdo ale ví, že tento ráj, který není určen jen těm nejbohatším nabízí také úchvatné pohledy do nočního nebe. Jaké skvosty můžete i na cenově dostupných maledivských ostrovech vyhlížet, když zapadne Slunce. Proč se vyplatí vyrazit na liduprázdné pláže uprostřed noci? A proč je noční koupání v laguně mnohem úchvatnější než to běžné denní? Vydejte se na nezvyklou pouť za klenoty Maledivského nebe.

Nezapomeňte si včas rezervovat své místo v sále
Continue reading

7. září nastane úplné zatmění Měsíce

11 Srp
Foto: Noriaki Tanaka

V neděli 7. září nastane úplné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused vyjde již ponořen do zemského stínu v 19:30 se bude nacházet poblíž vzestupného uzlu své oběžné dráhy, a promítat do souhvězdí Vodnáře. Dráha povede měsíční disk skrz spodní polovinu zemského stínu, přičemž v plném  zemském stínu náš Měsíc setrvá dlouhých  82 minut. Zveme širokou veřejnost i školní skupiny na pozorování tohoto krásného úkazu.

Continue reading

Již 7. a 8. června je aviatická pouť, nenchte si ji ujít!

31 Kvě

7. a 8. června se uskuteční další ročník tradiční a skvělé akce AVIATICKÁ POUŤ a protože baron Artur Kraus byl letovým čředitelem ing. Jana Kašpara, je náš astronomický stánek na této akci skoro každoroční, milou povinností. V letošním roce ovšem velmi rádi sdílíme a zveme nejen na naše astro stanoviště, ale především na program který se bude doslova dotýkat hvězd. Nevříte? Co byste řekli setkání s budoucím českým kosmonautem? Nebo vynikajícím chirurgem a polotem? Rozhodně si letošní program nenechte ujít včetně našeho malého příspěvku 👇

Continue reading

Blíží se maximum roje Lyrid

10 Dub

Druhá polovina dubna bývá pravidelně obdobím viditelnosti meteorického roje Lyridy. Nejinak tomu bude i v roce letošním. Přitom právě podmínky pro vyhlížení meteorů příslušejících k tomuto roji jsou jedny z nejlepších za dlouhou dobu. Pojďme ale, pěkně popořadě. Zdrojem částic, které vytvářejí každoroční jarní podívanou je dlouhoperiodická kometa  C/1861 G1 (Thatcher) s periodou návratu 415 let. Její nejbližší návrat je tak očekáván roku 2283. Právě prachová stopa, kterou za sebou tato kometa zanechává je zdrojem dubnového meteorického roje, který má svůj radiant, tedy bod odkud díky perspektivě zdánlivě meteory vylétávají umístěn poblíž souhvězdí Lyry. Tohoto fenoménu si všimli pozorovatelé již velmi dávno. Už před více než 2600 roky byl tak tento roj lidem velmi dobře známý.

Continue reading

Nastává jarní rovnodennost – co to znamená?

20 Bře

Každý tak nějak tušíme, že 20. dříve 21. března nastává astronomické jaro. Co se ale, musí stát, abychom mohli skutečně tvrdit, že na minutu přesně nastala jarní rovdonennost? Dle definice je příchod astronomického jara, tedy jarní rovnodennost okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose.  Abychom mohli určit přesný okamžik příchodu astronomického jara, potřebujeme průsečík dvou rovin. Tou první je nebeský rovník.  Ten je v rámci rovníkových souřadnic průmětem pozemského rovníku na oblohu. Druhá promítnutá rovina je rovina oběžných drah planet Sluneční soustavy. Tu nazýváme Ekliptika. Průsečíky těchto dvou rovin určují právě rovnodennosti.

Continue reading

Ulovte si jasnou planetku

4 Bře

Období blížící se jarní rovnodennosti je ideální doba na vyhlížení a ještě lépe na fotografický záznam malých těles Sluneční soustavy. Díky sklonu zemské osy se tak každoročně máme možnost podívat přímo do roviny oběžných drah planet.  Lze tak každoročně pozorovat nejen výrazné zvířetníkové světlo, ale také přítomnost nejjasnějších těles z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.  2. května letošního roku se právě planetka Vesta dostane do opozice se Sluncem. Znamená to, že v tu chvíli, co bude nejvýš nad obzorem, bude zároveň Slunce na opačné straně oblohy, pod horizontem. Bude tak pozorovatelná po celou noc. Jednoduše řečeno to tedy znamená nejlepší období pro její pozorování!

Autor: Vojtěch Koštějn – Astronomický kroužek Hvězdárna Pardubice

Continue reading

Částečné zatmění slunce 29. 3.

28 Úno
Foto: Petr Horálek

Již brzy se na naší obloze odehraje jedinečný nebeský úkaz. V sobotu 29. března 2025 spatříme v České republice , jak Měsíc zakryje až z 22 % sluneční disk! Zatmění bude viditelné z Grónska, Islandu, části Asie a samozřejmě v Evropě. K maxmální fázi úkazu dojde nad Kanadou, kde nastane téměř 95% částečné zatmění Slunce. Nikde v tomto případě nenestane úplné sluneční zatmění.

Autor: Rozálie  Hykyšová – Astronomický kroužek Hvězdárna Pardubice

Continue reading