Jako každý rok i letos se otevírá několkadenní okénko k pozorování slabého zodiakálního světla. Můžeme jej spatřit přibližně hodinu po západu Slunce nad západním obzorem jako stříbřitý kužel světla táhnoucí se od obzoru do výšky až 60°. K jeho spatření ovšem brání nectnost dnešní doby – světelné znečištění. Jak tedy světlo pozorovat? A do kdy bude pozorovatelné nejlépe?
Lety na Mars a osídlení rudé planety je téma, o kterém se v poslední době mluví velmi často. Co nás na Marsu čeká? Jak to bylo s vodou na Marsu? Jakým směrem se bude ubírat výzkum Marsu v nejbližších letech? Bude někdy cesta lidí na Mars realitou? Kosmické sondy přinášejí podrobné snímky pořízené z oběžné dráhy i z povrchu planety, zkoumají atmosféru i mineralogické složení a chemické vlastnosti tamějších hornin. V podstatě už víme „do čeho jdeme.“ Mohli bychom cestovat na Mars už dnes? Odpověď na poslední otázku zní ANO, ale…
Přednáší Jan Veselý, pracovník Hvězdárny a planetária Hradec Králové, ve Velkém sále DDM DELTA Pardubice v pátek 26. března 2010 od 19 hodin.
|
Zapojíte se tak do skutečného výzkumu fenoménu, který do povědomí veřejnosti vstoupil jako světelné znečištění. |
Měla to být triumfální cesta Jima Lovella a jeho posádky k Měsíci. Výbuch kyslíkové nádrže však změnil let třetí americké měsíční expedice v boj o život. Začíná nejdramatičtější záchranná operace v dějinách NASA. Tisíce lidí na Zemi bojuji o návrat posádky, miliony dalších sledují kosmický let v televizi. Dochází elektrická energie, kyslík, hromadí se problémy. Dramatický příběh Apolla 13 (11. – 17. 4. 1970) představí Milan Halousek z České kosmické kanceláře. Přednáška se uskuteční v pátek 26. února od 19 hodin ve Velkém sále DDM Delta v Pardubicích.
Ve středu 10. února odpoledne zemřel ve věku nedožitých 46 let pardubický astronom a popularizátor astronomie Václav Knoll. Byl to člověk, který svým svérázným humorně laděným způsobem vedl astronomický kroužek na pardubické hvězdárně a ve stejném duchu popularizoval astronomii nejen v Pardubicích, ale i na mnoha jiných místech České republiky. Pod jeho vedením pak vyrostlo mnoho amatérských astronomů, z nichž se mnozí této krásné vědě věnují dodnes.
V pátek 29. ledna se Rudá planeta, tedy Mars, ocitá v opozici se Sluncem. O dva dny dříve se během této opozice nachází nejblíž k Zemi. Od února 2010 je tedy pozorovatelná už po západu Slunce jako velmi výrazný naoranžovělý bod na jarní obloze mezi souhvězdími Lva a Raka. Její jméno vychází z jejího hrozivého zabarvení – Mars je totiž římské jméno pro řeckého boha války Área. A my se na Rudou planetu v únoru a březnu v rámci otevíracích dob hvězdárny zaměříme.
V pátek 29. ledna Vás na pardubické hvězdárně čeká skutečně mimořádně pestrý program. Zveme Vás na Den otevřených dveří od 9 hodin do 21 hodin. Při této příležitosti bude promítání všech pořadů pardubické hvězdárny (Turecko v záři i ve stínu, Tajemná zatmění, Kometa století, Za černým Sluncem do Ruské velkozemě), výstava „Z našich expedic za zatměními Slunce“, přednáška pro veřejnost, nepostradatelné pozorování oblohy v případě jasného počasí a v dopoledním bloku si na své příjdou i ti nejmenší. Rozhodně si toto datum poznamenejte do kalendáře a přijďte se podívat!
V pátek 15. ledna 2010 bude z území východní Moravy a východního Slezska pozorovatelné velmi malé částečné zatmění Slunce. Půjde o úkaz určený spíše pro fajnšmekry, neboť k jeho pozorování bude zapotřebí naprosto odkrytý jihovýchodní obzor, dalekohled vybavený speciálním filtrem a samozřejmě jasné počasí v ranních hodinách během východu Slunce.
Úvodní článek k měsíci prosinci Mezinárodního roku astronomie 2009 v Pardubicích
Konec Mezinárodního roku astronomie 2009 bude skutečně symbolický. A postará se o něj sama příroda. Ve čtvrtek 31. prosince totiž dojde k fotogenickému a relativně výjimečnému částečnému zatmění Měsíce. Úkaz bude z území České republiky pozorovatelný v celém průběhu a ve 20 hodin 23 minut, kdy nastane jeho maximální fáze, bude Měsíc vypadat, jakoby jej někdo z pravého dolního okraje začadil černým kouřem.
Úvodní článek k měsíci listopadu Mezinárodního roku astronomie 2009 v Pardubicích
Když na přelomu 17. a 18. století francouzský astronom Charles Messier vytvářel svůj slavný katalog mlhavých objektů noční oblohy, zdaleka netušil, že dává „do jednoho pytle“ zcela odlišné druhy objektů. Takzvané deep-sky objekty, jak je známe dnes, sčítají mlhoviny, hvězdokupy a galaxie do jednoho celku. Zatímco mlhoviny
a hvězdokupy jsou od Země několik desítek či stovek světelných let daleko, nejbližší galaxie od nás leží 170 tisíc světelných let daleko. Mlhoviny a hvězdokupy jsou pak pouze jedním z jejího stavebního materiálu.
Nahrávání ...Dva měsíce uběhly jako voda a my Vás opět zveme k poslechu pořadu „Máme hosty“ TÉMATA POŘADU: Světelné znečištění a nejvzdálenější lidskou rukou vytvořené přístroje – poslové lidstva. Hosty pořdu budou Petr Komárek a Martin Slezák Zapiště si tedy datum 12. 3. do svého kalendáře a nalaďte si nás na ČRo Pardubice!
Vyšlo jarní vydání čtvrtletníku Hvězdárny barona Artura Krause „Baronesa“, kterou Vám v tištěné podobě zdarma nabízíme v rámci návštěvy naší hvězdárny nebo v elektronické podobě (soubor PDF). Těšíme se na vaši návštěvu!
Za méně než 24 hodin se na severní polokouli Slunce zformovala poměrně velká skupina slunečních skvrn s označením 1045. Sledujte na www.spaceweather.com, nebo pozorujte s námi na hvězdárně!
Archív novinek »