V neděli 7. září nastane úplné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused vyjde již ponořen do zemského stínu v 19:30 se bude nacházet poblíž vzestupného uzlu své oběžné dráhy, a promítat do souhvězdí Vodnáře. Dráha povede měsíční disk skrz spodní polovinu zemského stínu, přičemž v plném zemském stínu náš Měsíc setrvá dlouhých 82 minut. Zveme širokou veřejnost i školní skupiny na pozorování tohoto krásného úkazu.
7. a 8. června se uskuteční další ročník tradiční a skvělé akce AVIATICKÁ POUŤ a protože baron Artur Kraus byl letovým čředitelem ing. Jana Kašpara, je náš astronomický stánek na této akci skoro každoroční, milou povinností. V letošním roce ovšem velmi rádi sdílíme a zveme nejen na naše astro stanoviště, ale především na program který se bude doslova dotýkat hvězd. Nevříte? Co byste řekli setkání s budoucím českým kosmonautem? Nebo vynikajícím chirurgem a polotem? Rozhodně si letošní program nenechte ujít včetně našeho malého příspěvku 👇
Druhá polovina dubna bývá pravidelně obdobím viditelnosti meteorického roje Lyridy. Nejinak tomu bude i v roce letošním. Přitom právě podmínky pro vyhlížení meteorů příslušejících k tomuto roji jsou jedny z nejlepších za dlouhou dobu. Pojďme ale, pěkně popořadě. Zdrojem částic, které vytvářejí každoroční jarní podívanou je dlouhoperiodická kometa C/1861 G1 (Thatcher) s periodou návratu 415 let. Její nejbližší návrat je tak očekáván roku 2283. Právě 
prachová stopa, kterou za sebou tato kometa zanechává je zdrojem dubnového meteorického roje, který má svůj radiant, tedy bod odkud díky perspektivě zdánlivě meteory vylétávají umístěn poblíž souhvězdí Lyry. Tohoto fenoménu si všimli pozorovatelé již velmi dávno. Už před více než 2600 roky byl tak tento roj lidem velmi dobře známý.
Každý tak nějak tušíme, že 20. dříve 21. března nastává astronomické jaro. Co se ale, musí stát, abychom mohli skutečně tvrdit, že na minutu přesně nastala jarní rovdonennost? Dle definice je příchod astronomického jara, tedy jarní rovnodennost okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose. Abychom mohli určit přesný okamžik příchodu astronomického jara, potřebujeme průsečík dvou rovin. Tou první je nebeský rovník. Ten je v rámci rovníkových souřadnic průmětem pozemského rovníku na oblohu. Druhá promítnutá rovina je rovina oběžných drah planet Sluneční soustavy. Tu nazýváme Ekliptika. Průsečíky těchto dvou rovin určují právě rovnodennosti.
Období blížící se jarní rovnodennosti je ideální doba na vyhlížení a ještě lépe na fotografický záznam malých těles Sluneční soustavy. Díky sklonu zemské osy se tak každoročně máme možnost podívat přímo do roviny oběžných drah planet. Lze tak každoročně pozorovat nejen výrazné zvířetníkové světlo, ale také přítomnost nejjasnějších těles z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. 2. května letošního roku se právě planetka Vesta dostane do opozice se Sluncem. Znamená to, že v tu chvíli, co bude nejvýš nad obzorem, bude zároveň Slunce na opačné straně oblohy, pod horizontem. Bude tak pozorovatelná po celou noc. Jednoduše řečeno to tedy znamená nejlepší období pro její pozorování!
Autor: Vojtěch Koštějn – Astronomický kroužek Hvězdárna Pardubice
Již brzy se na naší obloze odehraje jedinečný nebeský úkaz. V sobotu 29. března 2025 spatříme v České republice , jak Měsíc zakryje až z 22 % sluneční disk! Zatmění bude viditelné z Grónska, Islandu, části Asie a samozřejmě v Evropě. K maxmální fázi úkazu dojde nad Kanadou, kde nastane téměř 95% částečné zatmění Slunce. Nikde v tomto případě nenestane úplné sluneční zatmění.
Již v pátek 14.2., dosáhne planeta Venuše nejvyššího jasu. Krátce po západu Slunce bude jasně viditelná jako nepřehlédnutelná večernice a již v malém dalekohledu bude jasně patrný její malý srpek.
V polovině března nám Venuše pomalu zmizí v červáncích. Nejmenší vzdálenost (0,281 AU) dělí Venuši od Země 22. 3. v 17 hodin. Po dolní konjunkci se Sluncem, která nastane 23. 3. ve 2 hodiny ráno, se hned v první polovině dubna Venuše objevuje ráno nad východním obzorem a brzy se stane nepřehlédnutelnou jitřenkou.
Tento pátek 20.12. již neprobíhá na naší observatoři žádné veřejné pozorování. Jsme na lovu dárků a připravujeme pěkné Vánoce pro naše blízké. Přejeme tak i vám všem krásné svátky a úspěšný vstup do nového roku 2025.I v měsíci listopadu vás srdečně zveme za jasného počasí na pravidelná pozorování oblohy.Již o víkendu 8. – 10. listopadu je tu odborný seminář Společnosti pro meziplanetární hmotu a tradičně poslední pátek v měsíci uzavíráme přednáškou.
29. 11. od 19:00 hodin k nám zavítá jeden z předních popularizátorů planetární a měsíční astronomie Mgr. Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně se stále aktuálním tématem:“JE PLUTO PLANETOU?“
Zdánlivě jednoduchá otázka nás zavede k zajímavým souvislostem týkajících se celé Sluneční soustavy. Proč astronomové vyškrtli Pluto ze seznamu planet? Co je Pluto zač? A kolik je vlastně planet? Zdánlivě jednoduché otázky nás přivedou k zajímavým souvislostem týkajících se nejen naší Sluneční soustavy, ale rovnou celého vesmíru! To vše prozradí Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, který patří mezi naše přední popularizátory výzkumu těles Sluneční soustavy
Máme tu měsíc říjen a sním dávku astronomie a kosmonautiky pro každého kdo má zájem. Čeká nás pravidelné pozorování večerní oblohy, přednáška Milana Halouska o plánech americké piotované kosmonautiky a od poloviny měsíce s námi můžete vyhlížet jasnou kometu C/2023 A3 Tsuchinsan-ATLAS, která by se tou dobou měla pozvolna dostávat na večerní oblohu.
