Přednáška: „Klenoty maledivského nebe“

24 Říj

V pátek 14. listopadu, tradičně od 19:00 hodin vás srdečně zveme na přednášku fotografa, cestovatele a prvního českého fotografického ambasadora Evropské jižní observatoře, Petra Horálka – KLENOTY MALEDIVKÉHO NEBE“ sám Horálek k tématu své přednášky dodává:

V Indickém oceánu leží rajské souostroví Malediv známé pro své rozsáhlé atoly s tyrkysovými lagunami, nekonečně bílé pláže a nesmírně romantické západy Slunce. Málokdo ale ví, že tento ráj, který není určen jen těm nejbohatším nabízí také úchvatné pohledy do nočního nebe. Jaké skvosty můžete i na cenově dostupných maledivských ostrovech vyhlížet, když zapadne Slunce. Proč se vyplatí vyrazit na liduprázdné pláže uprostřed noci? A proč je noční koupání v laguně mnohem úchvatnější než to běžné denní? Vydejte se na nezvyklou pouť za klenoty Maledivského nebe.

Nezapomeňte si včas rezervovat své místo v sále
Continue reading

7. září nastane úplné zatmění Měsíce

11 Srp
Foto: Noriaki Tanaka

V neděli 7. září nastane úplné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused vyjde již ponořen do zemského stínu v 19:30 se bude nacházet poblíž vzestupného uzlu své oběžné dráhy, a promítat do souhvězdí Vodnáře. Dráha povede měsíční disk skrz spodní polovinu zemského stínu, přičemž v plném  zemském stínu náš Měsíc setrvá dlouhých  82 minut. Zveme širokou veřejnost i školní skupiny na pozorování tohoto krásného úkazu.

Continue reading

Již 7. a 8. června je aviatická pouť, nenchte si ji ujít!

31 Kvě

7. a 8. června se uskuteční další ročník tradiční a skvělé akce AVIATICKÁ POUŤ a protože baron Artur Kraus byl letovým čředitelem ing. Jana Kašpara, je náš astronomický stánek na této akci skoro každoroční, milou povinností. V letošním roce ovšem velmi rádi sdílíme a zveme nejen na naše astro stanoviště, ale především na program který se bude doslova dotýkat hvězd. Nevříte? Co byste řekli setkání s budoucím českým kosmonautem? Nebo vynikajícím chirurgem a polotem? Rozhodně si letošní program nenechte ujít včetně našeho malého příspěvku 👇

Continue reading

Blíží se maximum roje Lyrid

10 Dub

Druhá polovina dubna bývá pravidelně obdobím viditelnosti meteorického roje Lyridy. Nejinak tomu bude i v roce letošním. Přitom právě podmínky pro vyhlížení meteorů příslušejících k tomuto roji jsou jedny z nejlepších za dlouhou dobu. Pojďme ale, pěkně popořadě. Zdrojem částic, které vytvářejí každoroční jarní podívanou je dlouhoperiodická kometa  C/1861 G1 (Thatcher) s periodou návratu 415 let. Její nejbližší návrat je tak očekáván roku 2283. Právě prachová stopa, kterou za sebou tato kometa zanechává je zdrojem dubnového meteorického roje, který má svůj radiant, tedy bod odkud díky perspektivě zdánlivě meteory vylétávají umístěn poblíž souhvězdí Lyry. Tohoto fenoménu si všimli pozorovatelé již velmi dávno. Už před více než 2600 roky byl tak tento roj lidem velmi dobře známý.

Continue reading

Nastává jarní rovnodennost – co to znamená?

20 Bře

Každý tak nějak tušíme, že 20. dříve 21. března nastává astronomické jaro. Co se ale, musí stát, abychom mohli skutečně tvrdit, že na minutu přesně nastala jarní rovdonennost? Dle definice je příchod astronomického jara, tedy jarní rovnodennost okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose.  Abychom mohli určit přesný okamžik příchodu astronomického jara, potřebujeme průsečík dvou rovin. Tou první je nebeský rovník.  Ten je v rámci rovníkových souřadnic průmětem pozemského rovníku na oblohu. Druhá promítnutá rovina je rovina oběžných drah planet Sluneční soustavy. Tu nazýváme Ekliptika. Průsečíky těchto dvou rovin určují právě rovnodennosti.

Continue reading

Ulovte si jasnou planetku

4 Bře

Období blížící se jarní rovnodennosti je ideální doba na vyhlížení a ještě lépe na fotografický záznam malých těles Sluneční soustavy. Díky sklonu zemské osy se tak každoročně máme možnost podívat přímo do roviny oběžných drah planet.  Lze tak každoročně pozorovat nejen výrazné zvířetníkové světlo, ale také přítomnost nejjasnějších těles z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.  2. května letošního roku se právě planetka Vesta dostane do opozice se Sluncem. Znamená to, že v tu chvíli, co bude nejvýš nad obzorem, bude zároveň Slunce na opačné straně oblohy, pod horizontem. Bude tak pozorovatelná po celou noc. Jednoduše řečeno to tedy znamená nejlepší období pro její pozorování!

Autor: Vojtěch Koštějn – Astronomický kroužek Hvězdárna Pardubice

Continue reading

PROGRAM NA MĚSÍC LISTOPAD

7 Lis

I v měsíci listopadu vás srdečně zveme za jasného počasí na pravidelná pozorování oblohy.Již o víkendu 8. – 10. listopadu je tu odborný seminář Společnosti pro meziplanetární hmotu a tradičně poslední pátek v měsíci uzavíráme přednáškou.
29. 11. od 19:00 hodin k nám zavítá jeden z předních popularizátorů planetární a měsíční astronomie Mgr. Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně se stále aktuálním tématem:“JE PLUTO PLANETOU?“

Zdánlivě jednoduchá otázka nás zavede k zajímavým souvislostem týkajících se celé Sluneční soustavy. Proč astronomové vyškrtli Pluto ze seznamu planet? Co je Pluto zač? A kolik je vlastně planet? Zdánlivě jednoduché otázky nás přivedou k zajímavým souvislostem týkajících se nejen naší Sluneční soustavy, ale rovnou celého vesmíru! To vše prozradí Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, který patří mezi naše přední popularizátory výzkumu těles Sluneční soustavy

PROGRAM HVĚZDÁRNY NA MĚSÍC ŘÍJEN

1 Říj

Máme tu měsíc říjen a sním dávku astronomie a kosmonautiky pro každého kdo má zájem. Čeká nás pravidelné pozorování večerní oblohy, přednáška Milana Halouska o plánech americké piotované kosmonautiky a od poloviny měsíce s námi můžete vyhlížet jasnou kometu C/2023 A3 Tsuchinsan-ATLAS, která by se tou dobou měla pozvolna dostávat na večerní oblohu.

Dočkáme se jasné komety?

19 Zář

Možná se rozpadne při průletu kolem Slunce. Možná se zcela vymkne optimistickým předpovědím. Možná se vyrovná nejjasnějším kometám viditelným za posledních století. To všechno může být kometa Tsuchinshan–ATLAS.

Dosud neznámá vlasatice v lednu 2023 uvízla v zorném poli detektorů Observatoře na Purpurové hoře v čínském Nanjingu (Tsuchinshan – znamená transkripci názvu), v únoru pak jihoafrického robotického dalekohledu pro vyhledávání blízkozemních planetek systému ATLAS (z angl. Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System). Odtud její poněkud krkolomný název C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS).

Společné tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Hvězdárny a planetária Brno číslo 312 z 18. 9. 2024

Continue reading

NOC VĚDCŮ – PROMĚNA

18 Zář

Srdečně vás zveme již na 19. ročník Noci vedců, který na naší observatoři pravidelně a bez přerušení probíhá již od roku 2005 tedy od svého vzniku, kdy hvězdárny jako první instituce zahájili tehdy Evropskou noc vědců. V letošním roce, kdy naše observatoř prochází zásadní proměnou je i téma Noci věců velmi příhodné, PROMĚNA. Přijďte se snámi podívat na proměny noční oblohy a odhalit, jaké proměny zažíváme kažý rok, často nepozoroaně nad sými hlavami.