18. a 19. únor 2026 se ponesou ve znamení atraktivní podívané na oblohu. Tři planety Sluneční soustavy a náš Měsíc se totiž seřadí do zajímavého seskupení, kdy nad západojihozápadním obzorem spatříme doslova planetární oblouk. Viditelný bude na večerní obloze, zhruba od 17:30 do 18:15. Společně s Měsícem se do tohoto seskupení zařadí Saturn, Merkur a Venuše.
Ve středu 4. února 2026 si připomeneme 120 let od narození amerického astronoma Clydea Tombaugha. Tento pozoruhodný muž se do historie nejvíce zapsal v roce 1930, kdy jako čtyřiadvacetiletý mladík objevil záhadnou „Planetu X“ za dráhou Neptunu. Planeta dostala jméno Pluto a zůstala jí (alespoň v myslích lidi) po dobu dalších 76 let. Clyde Tombaugh však má na svém kontě i mnohé další objevy, a to nejen v oboru astronomie…
Trojici vědců z univerzity v nizozemském Leidenu zaujala spektra světla červených trpaslíků nacházejících se v naší galaxii. K jejich výzkumu použili data nasbíraná kanadsko-francouzským teleskopem CFHT a zaměřili se hlavně na hledání vzácných izotopů uhlíku a kyslíku. Díky tomu našli nástroj pro lepší porozumění procesu tvorby chemických prvků uvnitř hvězd.
V pátek 16. ledna 2026 přinesl web Universe Today novinu ze světa kosmonautiky. Vědcům z Institutu geologie a geofyziky spadajícího pod Čínskou akademii věd se podařilo vyvodit pozoruhodné závěry o historii odvrácené strany Měsíce, protože provedli analýzu vzorků měsíčních hornin dopravených na Zemi před dvěma lety v rámci mise Čchang-e 6. Ukázalo se, že zhruba před 4,25 miliardami let muselo do našeho vesmírného souputníka narazit obrovské těleso, které nejen že vyrylo kráter o průměru 2 500 kilometrů, ale síla nárazu dokonce pozměnila i jeho vnitřní složení. Následkem toho pak na té straně Měsíce, kterou dnes známe jako odvrácenou, ustala sopečná činnost. Celý příspěvek
23. ledna 2026 dojde v podvečerních a večerních hodinách ke konjunkci Měsíce a Saturnu. Obě tělesa budou viditelná nad jihozápadním obzorem od 17. do 21. hodiny, než zapadnou.
Termínem konjunkce (z lat. coniungere, tj. spojit) rozumíme situaci, kdy se k sobě dvě nebeská tělesa při pohledu ze Země zdánlivě přiblíží. Nejčastější pak je konjunkce Měsíce s některou z planet naší Sluneční soustavy, a to proto, že Měsíc je od Země vzdálen pouze zhruba 400 tisíc kilometrů. Ve vesmírném měřítku se tedy nachází velmi blízko a obíhá okolo ní poměrně rychle (přestože některé cizí měsíce obíhají kolem svých planet ještě mnohem blíže a rychleji – například měsíc Io obkrouží kolem plynného obra Jupiteru za pouhých 1,8 dne). Celý příspěvek
1. ledna 2026 vyšla v prestižním vědeckém časopise Science zpráva o mimořádně významné události ve světě astronomie. Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo objevit exoplanetu, která není gravitačně svázána s hvězdou a volně pluje vesmírem. Přítomnost takových planet ve vesmíru byla sice již dlouho mezi astronomy diskutována, neboť známe mechanismy, kterými se planeta může z gravitačního pole hvězdy vymanit; protože však pozorování takových objektů je mimořádně obtížné a vyžaduje použití těch nejcitlivějších přístrojů, doposud jsme neměli jistotu, zda se skutečně jedná o planety. To se však nyní změnilo. Celý příspěvek
Krátce po začátku roku 2026 se planeta Jupiter dostane do opozice se Sluncem. Stane se tak dne 10. ledna v 10 hodin dopoledne, což je úsměvná a pozoruhodná shoda. My samozřejmě to nejpůsobivější nebeské divadlo spatříme po západu Slunce. Den předtím se totiž navíc Jupiter ocitne k naší planetě nejblíže: bude od nás vzdálen 633,1 milionu kilometrů, jeho vzdálenost od Země tedy bude jen asi čtyřikrát větší než mezi naší planetou a Sluncem.
V pátek 14. listopadu, tradičně od 19:00 hodin vás srdečně zveme na přednášku fotografa, cestovatele a prvního českého fotografického ambasadora Evropské jižní observatoře, Petra Horálka – KLENOTY MALEDIVKÉHO NEBE“ sám Horálek k tématu své přednášky dodává:
„V Indickém oceánu leží rajské souostroví Malediv známé pro své rozsáhlé atoly s tyrkysovými lagunami, nekonečně bílé pláže a nesmírně romantické západy Slunce. Málokdo ale ví, že tento ráj, který není určen jen těm nejbohatším nabízí také úchvatné pohledy do nočního nebe. Jaké skvosty můžete i na cenově dostupných maledivských ostrovech vyhlížet, když zapadne Slunce. Proč se vyplatí vyrazit na liduprázdné pláže uprostřed noci? A proč je noční koupání v laguně mnohem úchvatnější než to běžné denní? Vydejte se na nezvyklou pouť za klenoty Maledivského nebe.“
V neděli 7. září nastane úplné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused vyjde již ponořen do zemského stínu v 19:30 se bude nacházet poblíž vzestupného uzlu své oběžné dráhy, a promítat do souhvězdí Vodnáře. Dráha povede měsíční disk skrz spodní polovinu zemského stínu, přičemž v plném zemském stínu náš Měsíc setrvá dlouhých 82 minut. Zveme širokou veřejnost i školní skupiny na pozorování tohoto krásného úkazu.
7. a 8. června se uskuteční další ročník tradiční a skvělé akce AVIATICKÁ POUŤ a protože baron Artur Kraus byl letovým čředitelem ing. Jana Kašpara, je náš astronomický stánek na této akci skoro každoroční, milou povinností. V letošním roce ovšem velmi rádi sdílíme a zveme nejen na naše astro stanoviště, ale především na program který se bude doslova dotýkat hvězd. Nevříte? Co byste řekli setkání s budoucím českým kosmonautem? Nebo vynikajícím chirurgem a polotem? Rozhodně si letošní program nenechte ujít včetně našeho malého příspěvku ?