Do unikátního projektu, detekce meteorů se zapojila i pardubická hvězdárna. Stala se tak jedním z pracovišť, které na odborné úrovni zasílají vědecky hodnotná data k dalšímu zpracování. „Naše stanice, je v provozu od 6.10. 2020, od samého počátku tak zasílá naměřená data, zajímavé výsledky jsou již na světě“ Říká Petr Komárek, vedoucí pardubické hvězdárny, která již téměř tři dekády zdobí vrchní patra Domu dětí a mládeže ALFA v městské části Dukla. Jen v naší republice je okolo jedné desítky aktivních stanic. Nachází se na hvězdárnách, v Domech dětí a mládeže či u dobrovolných provozovatelů. Aby taková vícestaniční pozorování měla smysl a vypovídající hodnotu, jsou rozmístěna na různých místech naší republiky. V celosvětovém měřítku pak hovoříme o přibližně pěti desítkách takovýchto stanic, které automaticky zasílají svá pozorování.
Na jakém principu fungují měření radiových meteorů?
Jedná se o velmi zajímavé spojení armádní, radarové techniky a kooperativní sítě bolidových stanic. Na území Česka a Slovenska je to inovativní systém BOLIDOZOR. V rámci Evropy míří drtivá většina antén těchto detektorů na jeden výrazný zdroj signálu, kterým není nic menšího, než vojenský radar GRAVES ve Francii. Lze tak velmi exaktně měřit „poruchy“ způsobené odrazy od malých těles, meteoroidů, které vstoupily do zemské atmosféry.
Jaká je výhoda radiové detekce?
Nespornou výhodou je, že tato pozorování lze provádět nezávisle na denní době nebo počasí. Jednoduše řečeno, zatímco běžné vizuální metody jsou limitovány jasem oblohy a přízní počasí, radiové odrazy meteorů lze detekovat i během vydatné průtrže mračen. To je, velká výhoda. Jak vizuální, tak radiová pozorování se ovšem vzájemně skvěle doplňují.
Co se děje s daty, která naměříme?
Data, která naměří naše stanice jsou automaticky odesílána do centrálního úložiště, které se nachází v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Odtud jsou pak dále distribuována do 
celosvětové databáze radiometeorických pozorování RMOB (Radio Meteor Observing Buletin) kde jsou z těchto dat vytvářeny histogramy, tedy hodinové přehledy meteorické aktivity.
Kde je ukryta věda?
Právě celosvětová databáze RMOB slouží jako ideální místo, kam si vědci mohou pro data doslova sáhnout. Za letošní rok tak stanice (včetně naší) naměřily, zvýšenou aktivitu pravidelného lednového roje Kvadrantidy, jehož maximum připadlo na 3. ledna. Je možné, že zde existuje jakási periodicita těchto výrazných maxim. Potvrzení ovšem bude právě předmětem dalšího výzkumu. Více viz Quadrantids 2021 (Hiroshi Ogawa)
Největší výzvou pro radiovou detekci, jsou bolidy, odtud ostatně i název českého systému – BOLIDOZOR. Jedná se o tělesa, která při vstupu do naší atmosféry pozorujeme jako velice jasné meteory jejichž jas může dosahovat jasnosti planety Venuše nebo Měsíce. Takový úkaz nejenže neujde vizuálnímu pozorování, ale zanechá velmi výraznou radiovou stopu. Pokud by se jednalo o těleso větší, jehož fragmenty by mohly přežít průlet atmosférou, pak právě síť bolidových stanic ať již vizuálních nebo radiových hraje neocenitelnou roli při výpočtu dopadové elipsy případných fragmentů takového tělesa.
Zapojte se!
Projekt Bolidozor je, otevřený všem, kdo má zájem. Uplatní se zejména nadšení radioamatéři, programátoři, ale též studenti a učitelé fyziky či popularizátoři. Ostatně právě prezentace výsledků a měření, je nedílnou a důležitou součástí odborné činnosti.
Zdroje:
https://bolidozor.cz/
https://rmob.org/
https://www.meteornews.net/
https://en.wikipedia.org/wiki/Graves_(system)