Novodobý měsíční program pokračuje. V úterý 9. června 2026 se v Johnsonově kosmickém středisku v texaském Houstonu konala tisková konference, na níž funkcionáři NASA oznámili složení posádky pro let Artemis III. Jedná se o výpravu, jejímž cílem bude dále prověřit systémy kosmické lodi Orion na nízké oběžné dráze Země a především vyzkoušet spojení s jedním či oběma lunárními přistávacími moduly, na kterých intenzivně pracují společnosti SpaceX a konkurenční Blue Origin. Posádka Artemis III bude tentokrát čistě mužská – a poprvé bude jejím členem Evropan.
Podle informací, jež NASA zveřejnila, by měla mise Artemis III odstartovat někdy během příštího roku. Přibližný plán letu je takový, že po vynesení lodi Orion na oběžnou dráhu Země raketou SLS dojde nejprve ke kontrole palubních systémů a následně k velmi obtížnému manévru – Orion by se měl ve vesmíru spojit s lunárním plavidlem.
Pokud patříme k lidem, jejichž zájem o kosmonautiku je spíše okrajový a slýcháme o ní například hlavně v televizních zprávách nebo si pouze občas přečteme článek na internetu, mohla by se nám taková událost jevit jako zcela běžná. To by však byl omyl. Setkání dvou lodí na oběžné dráze je pro inženýry obrovskou výzvou dokonce i v dnešní době (například Čína do něj investovala polovinu veškerých nákladů vyhrazených pro svůj pilotovaný kosmický program!). Stačí si uvědomit, co vlastně znamená oběžná dráha a jak obrovskou rychlostí se lodě musejí pohybovat.
Sprint okolo Země
Představme si následující situaci: sebereme ze země kámen a řekneme si, že si s ním pro zábavu začneme házet. Nejprve jej podržíme v libovolné výšce nad zemí a prostě upustíme – v tom případě nám nepřekvapivě dopadne k nohám a zůstane klidně ležet. Pokud jej sebereme znovu a namísto upuštění jej zlehka odhodíme směrem do strany (aby se chvíli pohyboval rovnoběžně se zemí), dopadne za chvíli také, ale tentokrát kousek dál od nás. Sebereme stejný kámen potřetí a mrštíme jím do strany silněji – potom se bude rovnoběžně se zemí pohybovat o něco déle a dopadne do ještě větší vzdálenosti. A takto budeme kámen vrhat stále větší a větší silou, až se stane zajímavá věc: zemská přitažlivost sice nikam nezmizí, ale dopředná rychlost kamene bude tak velká, že se kámen bude držet stále ve stejné výšce nad zemským povrchem. V této chvíli kámen dosáhl první kosmické rychlosti a nachází se na oběžné dráze – a jistě si vzpomeneme, že první kosmická rychlost v případě Země činí 7,8 km/s. (Toto číslo si vynásobíme 3600x a zjistíme, kolik by to bylo kilometrů za hodinu: celých 28 080!)
Nyní si musíme uvědomit, že touto obrovskou rychlostí jsme do vesmíru vymrštili hned dvě (nebo v našem případě možná rovnou tři) kosmické lodi. Chceme, aby se k sobě naprosto přesně přiblížily a dotkly natolik jemně, že se ani jedna z nich nepoškodí a ještě zůstanou pevně spojeny. Zajisté si už umíme představit, že zvládnout něco takového vyžaduje špičkovou techniku pro navádění, excelentní schopnosti pilota a že se rozhodně nejedná o nic rutinního ani nudného. Však také v dobách programu Apollo vstávaly inženýrům vlasy na hlavě hrůzou, když po nich plánovači letu požadovali provedení tohoto náročného manévru nikoli u Země, ale rovnou u Měsíce – to totiž znamenalo, že aby nebezpečí nebylo dost, naváděcí radary mohly být jen tak velké a výkonné, jak velká zařízení bylo možné vměstnat do kabiny a vynést nosnou raketou.
Totéž samozřejmě bude denním chlebem pro posádky budoucích Orionů.
Složení posádky
Nelze se tedy divit opatrnému přístupu šéfů NASA, kteří chtějí mít nejprve na kontě zkušební misi v blízkosti Země. Posádka totiž bude muset zvládnout nejen samotný manévr, ale navíc prověřit kompatibilitu lodí – stykovací zařízení a další techniku, systémy pohonu a na nich závislou rychlost a přesnost manévrování se soulodím, elektroniku atd.
Tohoto úkolu se zhostí následující čtveřice letců:
RANDY BRESNIK – velitel. Narodil se 11. září 1967 ve Fort Knoxu v Kentucky ve Spojených státech. Získal magisterský titul z leteckého inženýrství na univerzitě v Tennessee, sloužil u námořní pěchoty a následně se cvičil na pilota na základně Pensacola na Floridě. Na různých působištích nakonec získal zkušenosti s 81 typy letounů a nalétal 6 000 hodin. V roce 2004 byl vybrán do astronautského výcviku a doposud se do vesmíru vydal dvakrát – v roce 2008 raketoplánem ( mise STS-129) a v roce 2017 lodí Sojuz MS-05. Je ženatý a má jednu dceru a jednoho syna.
LUCA PARMITANO – pilot a první Evropan v posádce. Na svět přišel 27. září 1976 v italském Palermu. Vystudoval nejprve politologii na Univerzitě Fridricha II. v Neapoli, pokračoval ale na Accademia Aeronautica ve městě Pozzuoli a létal na bojových letounech typu AMX. Zapojil se do amerického výcvikového programu ENJJPT, jehož cílem je cvičit bojové piloty ze spřátelených zemí NATO na amerických strojích. V italském letectvu se nakonec vypracoval až do hodnosti plukovníka a v roce 2009 byl vybrán jako kandidát na astronauta agenturou ESA. Do vesmíru se vydal zatím dvakrát – v letech 2013 a 2019, v obou případech na palubě Sojuzu. Se svou bývalou ženou má dvě dcery.
ANDRE DOUGLAS – letový specialista. Narodil se 11. prosince 1985 v Miami na Floridě a jako student získal postupně magisterské tituly v několika technických oborech: strojním inženýrství, stavbě lodí a námořním inženýrství, počítačovém inženýrství a k tomu přidal ještě doktorát z inženýrství systémového. Sloužil u Americké pobřežní stráže (účastnil se tedy například zásahů proti lodím pašujícím do USA drogy), posléze z aktivní služby odešel a stal se zaměstnancem Laboratoře aplikované fyziky na Johns Hopkins University v Marylandu. Samotná univerzita je soukromá, ale Laboratoř aplikované fyziky (APL) spadá pod americké ministerstvo obrany a je financována námořnictvem. Andre Douglas se zde věnoval např. vylepšování systémů protivzdušné obrany, také ale právě tehdy navázal spolupráci s NASA – to když se APL zapojila do příprav bezpilotní mise DART zaměřené na záměrné vychýlení asteroidu z jeho dráhy. Důvodem pro tento počin bylo vyzkoušet možnosti, jak odklonit případný asteroid mířící ke srážce se Zemí. NASA si povšimla jeho kvalit a v roce 2022 jej vybrala do astronautského výcviku. Byl záložním členem posádky pro nedávný pilotovaný let okolo Měsíce na misi Artemis II. Se svou ženou Rachel má Douglas dvě děti.
FRANK RUBIO – letový specialista. Na svět přišel 11. prosince 1975 v kalifornském Los Angeles, oba jeho rodiče ale pocházejí ze středoamerického Salvadoru (oficiálně se také nejmenuje Frank, ale Francisco Carlos). Spletitost Rubiova životního příběhu tkví v tom, že se narodil svobodné matce, které v té době nebylo ještě ani dvacet let. Maminka se proto rozhodla, jako mnoho jiných v podobné situaci, že jej raději pošle na výchovu k prarodičům a nejprve pro sebe i pro něj vybuduje zázemí. Francisca tak prvních šest let vychovávala v Salvadoru babička a teprve poté se chlapec vrátil za maminkou do Ameriky – v Salvadoru totiž právě vypukla občanská válka. Oba se usadili v Miami na Floridě a Francisco mohl vystudovat střední školu. Příklad, který mu maminka do života dala, se na něj přenesl stoprocentně a z Francisca se rovněž stal velký dříč, který byl vzhledem k vynikajícím výsledkům nakonec přijat na legendární vojenskou akademii ve West Pointu. Od nesmírně náročného studia si po absolvování potřeboval odpočinout, stal se tedy pilotem bojových vrtulníků. Potom se ale znovu ozval jeho dávný sen o tom, že bude lékařem – a tak pokračoval ve studiích, tentokrát na Vojenské lékařské univerzitě USA v Bethesdě v Marylandu. Doktorem medicíny se stal v roce 2010. Dobrodružná povaha ho vedla k tomu, že si podal přihlášku do NASA, a v roce 2017 byl pro astronautský výcvik skutečně vybrán. Do vesmíru startoval na palubě Sojuzu MS-22 v září 2022. Na palubě ISS pak strávil téměř 371 dní. Dodejme ještě, že je ženatý a má čtyři děti.
Zdroje:
Oficiální stránky NASA
https://en.wikipedia.org/wiki/Randolph_Bresnik
https://en.wikipedia.org/wiki/Luca_Parmitano
https://en.wikipedia.org/wiki/Andre_Douglas
https://time.com/collections/american-voices-2017/4919068/american-voices-frank-rubio
https://en.wikipedia.org/wiki/Francisco_Rubio_(astronaut)
https://www.cradleofaviation.org/plan_your_visit/celebrando-cultura/dr-francisco-rubio.html