6. duben roku 2026 se zařadil mezi historická data. Posádka kosmické lodi Integrity právě toho dne spatřila náš Měsíc z míst, kam se nikdy před nimi nikdo jiný nevydal. Na dechberoucím záběru pořízeném astronautkou Christinou Kochovou vidíme Mare Orientale na odvrácené straně Měsíce – jde o tmavou skvrnu vlevo dole. Je přitom symbolické, že tento snímek vznikl právě o Velikonocích.
Šestý letový den strávila posádka přípravami na vyvrcholení celého letu. V plánu bylo nejtěsnější přiblížení k Měsíci a průlet kolem jeho odvrácené strany po dráze volného návratu.
U NASA je dobrým zvykem zpříjemnit astronautům ranní probuzení poslechem hudby. V nejdůležitější den celé výpravy padla volba řídicího střediska na píseň „Good Morning“ v podání zpěvačky Mandisy a Tobyho Maca. Krátce po probuzení si posádka vyslechla také předtočený pozdrav od legendárního Jima Lovella, který se účastnil prvního letu člověka k Měsíci v roce 1968 a poté velel dramatickému letu Apollo 13 o dva roky později. Nedlouho předtím, než v srpnu 2025 zemřel ve věku 97 let, nahrál Lovell pro posádku Integrity tento vzkaz:
„Zdravím posádku Artemis II! Tady astronaut programu Apollo Jim Lovell – vítám vás v končinách, které důvěrně znám. Když jsme Frank Borman, Bill Anders a já v roce 1968 kroužili s Apollem 8 okolo Měsíce, byli jsme první, kdo si jej mohli prohlédnout zblízka. Tehdy jsme spatřili také naši domovskou planetu a tento pohled pak inspiroval a spojoval i lidi na celém světě. Jsem pyšný na to, že teď mohu předat pochodeň Vám. Dnes jste to Vy, kdo okolo Měsíce letí a pokládá tak základy pro budoucí cesty na Mars, které budou jednou prospěšné nám všem. Je to významný den a vím, kolik práce dnes budete mít – ale nezapomeňte si také ten fantastický výhled pořádně užít. Hodně štěstí, Reide, Victore, Christino a Jeremy. A také všichni, kteří budete posádku zajišťovat z řídicího střediska. Šťastnou cestu od nás všech na naší dobré Zemi!“
Znalcům dějin kosmonautiky jistě neunikl Lovellův dojemný odkaz na slova Franka Bormana pronesená na Štědrý den 1968 během historicky prvního televizního přenosu od Měsíce. Velitel Borman tehdy zakončil vysílání právě slovy „posádka Apolla 8 se loučí a přeje dobrou noc, hodně štěstí, veselé Vánoce a Bůh žehnej Vám všem na dobré Zemi“, což se nyní jeho kolega Jim Lovell rozhodl připomenout a povzbudit v posádce Integrity pocit sounáležitosti.
Dnes, o téměř 58 let později, se lidé opět ocitají v kabině kosmické lodi a prohlížejí si zblízka Měsíc. Jen s tím rozdílem, že dnes se tato událost neodehrává na Štědrý den, ale na Velikonoční pondělí.
Ve spolupráci s vědeckým týmem na Zemi a podle kontrolních pokynů jeho šéfky Kelsey Youngové se astronauti většinu dne připravovali na své přidělené úkoly pro nadcházející průlet. V rámci výcviku se jim dostalo přesného popisu míst, nad kterými poletí, a přesně stanoveno bylo i rozmístění fotoaparátů u konkrétních okének. Navíc museli astronauti nosit v hlavě jejich požadované nastavení – clony, dobu expozice, úhel, pod kterým mají útvary na povrchu snímat, a podobně.
Důvod, proč měli vědci tak vysoké nároky, je jednoduchý: přestože dnes již máme zmapovaný celý povrch Měsíce, na čemž má lví podíl dosud funkční automatická sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, ani ona se samozřejmě nemůže v okolí Měsíce pohybovat libovolně. Byla usazena na určité oběžné dráze a pohybuje se v konkrétní výšce nad povrchem, což jí dovoluje fotografovat terén pouze z jedné perspektivy a za určitého osvětlení. Její kamery tak mnohdy nedokázaly zachytit stíny vrhané terénními nerovnostmi nebo barevné odstíny na povrchu (přestože Měsíc se nám zdá celý šedý, ve skutečnosti jsou na něm viditelné např. i tóny hnědé).
Naproti tomu posádka Integrity měla Měsíc míjet pod jiným úhlem, za jiného osvětlení a ve zcela jiné vzdálenosti. Na palubě si s sebou přivezla poslední generaci těch nejkvalitnějších fotoaparátů a navíc měla k dispozici to nejdůležitější – lidský zrak, který není oproti digitálním čipům omezen na tak úzký rozsah vlnových délek světla. Nastavení fotoaparátů proto mohli živí lidé podle potřeby změnit a zachytit na měsíčním povrchu detaily nebo naopak celky, které jsme i přes veškerý náš pokrok dosud neviděli. Například slabou záři nad měsíčním terénem, která vzniká proto, že zrnka měsíčního prachu nabitá statickou elektřinou se vznesou malý kousek nad povrch a začne se na nich rozptylovat sluneční světlo.
Před osmou hodinou večer našeho letního času padl 56 let starý rekord. V tu chvíli se Artemis II dostala do větší vzdálenosti od Země než Apollo 13, které se od ní v dubnu 1970 vzdálilo na 400 171 km. Posádka Integrity se rozhodla této chvíle využít pro slavnostní moment – z dalekého vesmíru astronauti světu oznámili, že navrhují pojmenování pro dva dosud bezejmenné krátery na odvrácené straně Měsíce. Přejí si, aby se první z nich jmenoval Integrity podle jejich kosmické lodě a druhý Carroll. Toto jméno vybrali na počest zesnulé manželky velitele Reida Wisemana, matky jeho dvou dcer.
Když průlet okolo Měsíce začal, astronauti podle plánu pracovali ve dvojicích. Zatímco jeden snímal povrch, druhý měl jeho snímky zaznamenávat a popisovat, hlásit pozemnímu týmu případné potíže s technikou nebo nespatřené cíle a podobně. Průlet za odvrácenou stranou Měsíce trval dohromady okolo šesti hodin a neobešel se bez nevyhnutelné zhruba 40 minut dlouhé ztráty spojení se Zemí. Ta je způsobena tím, že rádiové vlny nedokáží proniknout hmotou Měsíce, a nemohou se tedy dostat ze Země do kosmické lodi ani zpět. Právě v této době se také Integrity dostala k Měsíci nejblíž z celé výpravy – na vzdálenost asi 6 550 km. V tu chvíli se astronautům jevil Měsíc tak velký, že zabral výhled z několika okének najednou.
Odmlka skončila a astronautům se naskytl další vzácný pohled. Po více než půl století byli dalšími, kdo na vlastní oči spatřili východ Země. Ten je vyvolán tím, jak se kabina zpoza Měsíce postupně vynořuje a v určitou chvíli už není se Zemí a Měsícem v přímce. Krátce nato navíc mohli pozorovat zatmění Slunce z vesmíru (bylo opět vyvoláno tím, že při pohledu z kabiny se tentokrát v jedné přímce ocitly kosmická loď, Měsíc a Slunce) a rovněž během této doby měli napilno. Vědci totiž pro ně nachystali fotografování některých objektů ve vzdáleném vesmíru.
Pak se již kabina Integrity vydala na zpáteční cestu. 7. dubna ve 14 hodin, ve chvíli uveřejnění tohoto článku, se nacházela asi 387 000 km od Země a s každou vteřinou z této vzdálenosti ukrajuje. Přistání statečných astronautů očekáváme 11. dubna krátce po druhé hodině v noci – už teď se ale stali skutečnými hrdobci, jimž hrouda nohy nevíže.
Zdroje:
https://images.nasa.gov/details/art002e009212
https://artemislivetracker.com
https://www.theguardian.com/science/2026/apr/07/artemis-ii-lunar-flyby-blackouts-five-key-moments