„Věda musí začít mýty a jejich kritikou.“ Citát rakouského filosofa Karla Poppera z roku 1963 je stále aktuální. S jedním takovým mýtem se setkáme zanedlouho, a tak by bylo dobré jej uvést na pravou míru. Během května se totiž Měsíc ocitne dvakrát ve fázi úplňku – 1. a 31. května. Proč se o tom druhém v pořadí říká, že bude modrý? Se změnou barvy nemá tento termín pranic společného…
Během jednoho ročního období obvykle nastanou tři úplňky.
Nepřipadá nám to nijak podivné, protože každá roční doba trvá zhruba tři kalendářní měsíce. Jarní rovnodennost letos nastala 20. března, letní slunovrat přijde 21. června, podzimní rovnodennost 23. září, zimní slunovrat pak 21. prosince.
Opakovaně jsme se ale přesvědčili, že naše měření času a orientace v kalendáři jsou pro běžný život zjednodušené. Jeden kalendářní měsíc trvá s výjimkou února buď třicet nebo jedenatřicet dní, ve skutečnosti ale Měsíc (těleso) oběhne Zemi jednou za 27,322 dne. Tomuto časovému úseku říkáme siderický měsíc a je určen vzhledem ke vzdáleným hvězdám. Navíc se ještě určuje tzv. synodický měsíc vzhledem ke Slunci, který trvá 29,5 dne a je určen jako doba mezi dvěma stejnými fázemi Měsíce. O něco delší je proto, že než náš satelit kolem Země jednou obkrouží, samotná planeta se také na své cestě okolo Slunce posune o kousek vpřed. Měsíc tedy musí „urazit kousek cesty navíc“, aby se z našeho pohledu dostal do stejné fáze.
Papež Řehoř XIII. je rozporuplnou postavou. S radostí přivítal zprávu o vraždění protestantů o Bartolomějské noci a nechal při té příležitosti sloužit Te Deum a razit pamětní minci. Nelze mu však upřít, že roku 1582 také zavedl velmi přesný a spolehlivý gregoriánský kalendář. Protože ale ani ten nemůže být zcela přesně v souladu se všemi cykly v přírodě, jednou za čas se stane, že během jednoho ročního období nastanou čtyři úplňky. A vlastně jen shodou náhod dnes mluvíme o tzv. „modrém úplňku“, přičemž roli sehrála lidová tvořivost a zkreslené pochopení faktů.
Původcem celé záhady je ročenka Farmers’ Almanac vydávaná v americkém státě Maine. Jedná se o publikaci, ve které mohou zemědělci a zahrádkáři najít dlouhodobé předpovědi počasí nebo rady pro pěstitele. Kromě toho zde bývají uvedena data úplňků během roku, články o léčivých bylinkách, lidová moudrost, autoři doporučují nejvhodnější dobu pro to nebo ono apod. Čtenáři byli s touto duševní potravou očividně spokojeni, protože vychází nepřetržitě už od roku 1818 a teprve letos budou vydavatelé nuceni přejít na výhradně elektronickou verzi.
Autoři této ročenky se při svém počítání dat řídí tropickým rokem. V našem článku o jarní rovnodennosti jsme uvedli, že tropický rok trvá o 5 hodin a 49 minut déle než kalendářní. Ročenka navíc určuje začátky jednotlivých ročních období tak, jako by se Slunce pohybovalo po obloze stále stejnou rychlostí. Pro farmáře je možná praktické si přečíst, že všechny roční doby mohou považovat za stejně dlouhé, neodpovídá to však skutečnosti. Země má eliptickou oběžnou dráhu a v průběhu roku se kolem Slunce pohybuje proměnlivou rychlostí a v proměnlivé vzdálenosti.
A tak se ve Farmářském almanachu z roku 1937 dočteme, že má nastat 13 úplňků místo dvanácti. Autoři však potřebovali, aby „jejich“ roční období jinak začínala ve správný čas, a tak se rozhodli za „přebytečný“ označit třetí úplněk v létě. Své přitom mohl sehrát i slovní obrat „once in a blue moon“, který angličtina používá už od 16. století a dnes má podobný význam jako české „jednou za uherský rok“.
Farmářský almanach z roku 1937 se o šest let později dostal do rukou Laurenci J. Lafleurovi (1907-1966) ze školy Antioch College v Ohiu. Napsal tehdy příspěvek do časopisu Sky & Telescope, ve kterém se pouze pozastavoval nad zajímavým faktem, že během roku občas může nastat jeden úplněk navíc. V roce 1946 se však k tomuto tématu vrátil i amatérský astronom a častý přispěvatel Sky & Telescope James Hugh Pruett (1886-1955). Svérázně určený „přebytečný“ úplněk z roku 1937 si vyložil po svém a napsal, že podobná situace nastává sedmkrát během devatenácti let. V příslušných letech se tedy stane, že jedenáct měsíců uvidíme na obloze po jednom úplňku a jednou dva. Proto bychom prý měli jako „modrý“ označovat každý úplněk nastalý jako druhý během stejného měsíce.
Pověra zakořenila. Časopis Sky & Telescope začal pozměněné označení svého dopisovatele používat a teprve v roce 1999 jeho vydavatel zkroušeně přiznal, odkud se objevilo. Letos 31. května se tak můžeme těšit pouze na pěkný úplněk, shodou okolností druhý májový, a nemusíme se bát žádného jeho zmodrání. Nejlépe bude si poslední květnový večer udělat příjemný a pro dokreslení atmosféry si pustit třeba pěknou hudbu. Například jemnou a uklidňující píseň „Blue Moon“ od Deana Martina.
Zdroje:
https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1999-apr-04-me-24010-story.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_moon?oldid=674194136
https://skyandtelescope.org/stargazing-and-observing/what-is-a-blue-moon
https://www.space.com/blue-moon-what-is-it-2026
https://www.asu.cas.cz/cz/verejnost-a-media/obloha
https://citaty.net/citaty/2146776-karl-raimund-popper-veda-musi-zacit-myty-a-jejich-kritikou
https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bs%C3%ADc
https://fineartamerica.com/featured/full-moon-on-a-cloudy-night-sky-bjorn-holland.html