Pan RNDr. Jiří Grygar, CSc. je určitě náš nejznámější astrofyzik a popularizátor vědy. Mnozí dodnes vzpomínají, jak v dětství formoval jejich zájem o vesmír díky svému televiznímu pořadu Okna vesmíru dokořán. Kromě toho je spoluzakladatelem Českého klubu skeptiků Sisyfos, autorem více než 200 vědeckých prací, sběratelem citátů slavných vědců, otcem tří dětí a praktikujícím katolíkem. 17. března 2026 oslaví 90. narozeniny.
RNDr. Jiří Grygar, CSc. se narodil 17.3.1936 v tehdy německém Heinersdorfu (dnešní Dziewietlice v Polsku). Jeho tatínek Josef Grygar totiž působil jako přednosta čs. celního úřadu v zahraničí a v době synova narození pracoval v těsné blízkosti státních hranic s Německem na československé části heinersdorfské mezinárodní celnice, která se nacházela už na německém území. V květnu 1937 také nechybělo mnoho a toto povolání mohlo stát otce život – zfanatizovaní Němci v té době zabili už několik československých celníků. Celá rodina proto musela za dramatických okolností z Heinersdorfu uprchnout a hledat útočiště u příbuzných v Opavě.
Ani tady ale malý Jiří s rodiči a sestrou dlouho nezůstal. 30. září 1938 totiž přišla Mnichovská dohoda a Opava se rázem ocitla v oblasti, kterou měla ČSR bez boje odevzdat Hitlerovi. Rodina musela znovu prchat a usadit se v Ostravě. Dr. Grygar o mnoho let později vzpomínal, že právě zde také zažil začátek okupace – německý Wehrmacht město obsadil dokonce ještě o den dříve, než byl 15. března 1939 Hitlerovým porušením Mnichovské dohody vyhlášen nad naším územím Protektorát Čechy a Morava.
Válku strávila rodina v Brně. Jako malý chlapec zde dr. Grygar přežil několik spojeneckých náletů, kdy se s rodinou musel schovávat ve sklepě a dům nad nimi se celý třásl. V roce 1954 absolvoval gymnázium a pokračoval studiem fyziky na Masarykově univerzitě. Na své brněnské pedagogy vzpomíná rád, protože podle jeho slov téměř vůbec nenechali do studia proniknout politiku a věnovali se pouze fyzice na špičkové úrovni. Po několika letech, protože se chtěl v rámci tohoto studijního oboru specializovat na astronomii, přestoupil na Univerzitu Karlovu v Praze a zde roku 1959 promoval.
Jeho prvním působištěm se stal Astronomický ústav Čs. akademie věd v Ondřejově. Právě v té době rozhodla tehdejší vláda, že na ondřejovské observatoři bude vybudován velký dalekohled o průměru zrcadla 2 metry, což byla pro začínajícího vědce skvělá profesní příležitost. S postupným uvolňováním politických poměrů si dr. Grygar v roce 1968 směl zažádat o stipendium v Kanadě, které mu bylo přiděleno, a také jeho nadřízení mu schválili roční studijní pobyt na špičkové observatoři Dominion Astrophysical Observatory ve Victorii v provincii Britská Kolumbie. Působil zde v letech 1969 – 1970 a říká, že právě zde se mu dostalo té vůbec nejlepší školy v pozorovací astronomii. Působili zde vynikající vědci a práce zde nebyla zatížená žádnou ideologií. Kanaďané projevili zájem dr. Grygarovi jeho stipendium ještě o rok prodloužit, naše vláda však již s nastupující normalizací tlačila na to, aby se vědci buď vrátili zpět do Československa nebo zůstali v emigraci natrvalo. Dr. Grygar se rozhodl pro návrat. Nedovedl si představit život bez své rodiny, přátel z dětství a nechtěl zůstat odstřižen od rodné země a rodné řeči. S úsměvem však vzpomíná na to, že mnozí jeho přátelé u nás i v Kanadě mu toto rozhodnutí rozmlouvali a považovali ho za nesmírně hloupé.
Po návratu ze stáže se dr. Grygar vrátil na několik let do Ondřejova. Pak zde ale došlo k výměně šéfa ústavu a jeho nový nadřízený byl bohužel o poznání politicky uvědomělejší. Od té doby začalo několik zdejších skalních komunistů znepříjemňovat dr. Grygarovi život – záviděli mu, že je skvělým odborníkem a má velkou oblibu u veřejnosti. Hledali proto různé záminky, aby mu mohli vyčítat např. jeho víru v Boha nebo se snažit ho přimět ke vstupu do strany. Nakonec tak dr. Grygar podal roku 1980 v Ondřejově výpověď a zakotvil ve Fyzikálním ústavu Československé akademie věd v Řeži. Astronomie se tou dobou již nadobro stávala silně provázanou s fyzikou, a tak se mu velice hodilo působení na pracovišti zaměřeném primárně na fyziku nízkých teplot. Náš vesmír se rozpíná a mnoho druhů záření se díky tomu posunulo do infračervené oblasti spektra – a tu by nebylo možné studovat, pokud bychom k tomu nepoužili přístroje ochlazené na velmi nízkou teplotu. Navíc se tu sešel skvělý a přátelský kolektiv zaměstnanců, absolutních špiček ve svém oboru, a ani politické dění v Praze sem téměř nedoléhalo. Jeho nadřízený dr. Šafrata například na rozdíl od bývalého šéfa z Ondřejova necítil potřebu dr. Grygarovi bránit v popularizační činnosti a nenamítal nic proti tomu, aby o víkendech jezdil vlakem do Bratislavy natáčet pořad Okna vesmíru dokořán.
Popularizační činnost tvoří pro dr. Grygara vůbec velmi významnou část práce. Kromě zmíněného televizního seriálu byly již v době socialismu velmi oblíbené jeho přednášky, na kterých lidé oceňovali nejen jejich srozumitelnost pro běžného posluchače, ale také jejich naprostou apolitičnost. Od roku 1966 také publikoval (nejprve časopisecky, později i formou přednášek) svoji Žeň objevů, v 70. letech vydal knihu Vesmír novýma očima a následně několik dalších.
Jiří Grygar a pardubická hvězdárna
V roce 1988 byla na sídlišti Dukla v Pardubicích slavnostně otevřena nová Stanice mladých techniků a přírodovědců Delta pro volnočasové aktivity. Jako dodatek k projektu budovy začala brzy nato být přistavována kopule pro hvězdárnu, která dostala jméno po významném pardubickém rodákovi a prvním propagátorovi astronomie v našem městě – baronu Arturu Krausovi (1854 – 1930). Vzhledem k politickým změnám na konci 80. let nebylo jisté, zda se podaří projekt hvězdárny uskutečnit – v plánu bylo dodat na hvězdárnu profesionální astronomickou kopuli a čočkový dalekohled od firmy Zeiss. Pořídit si nákladný přístroj za stále dražší německou měnu však již v té době pro české nadšence nebylo možné. Oslovili proto Bohumila Ruprechta, který měl z dřívější doby zkušenosti se stavbou vlastní hvězdárny ve Stradouni, a Jiřího Drbohlava, který byl zase v naší republice jedním z nejzkušenějších výrobců astronomických dalekohledů.
Díky jejich přispění nakonec členové Astronomického klubu Pardubice dalekohled pro hvězdárnu postavili, kopuli zhotovila namísto zahraničního výrobce pardubická firma TMS a 31. března 1992 byla hvězdárna (za přítomnosti RNDr. Jiřího Grygara, CSc. coby legendy české astronomie a dlouholetého blízkého spolupracovníka amatérských pozorovatelů) slavnostně otevřena. V následujících letech pak dr. Grygar na naší hvězdárně několikrát přednášel a zúčastnil se i oslav 30. výročí jejího otevření.
Proto i naše hvězdárna přeje panu doktoru Grygarovi k jeho vlastnímu jubileu mnoho zdraví, štěstí, spokojenosti a klidu do dalších let.
https://www.ukforum.cz/rubriky/alumni/7888-grygar-popularizaci-jsem-zurocil-i-ve-vlastnim-vyzkumu
https://www.astronom.cz/grygar/zivotopis.htm
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=35019
https://www.pametnaroda.cz/cs/grygar-jiri-20230113
https://www.idnes.cz/technet/vesmir/jiri-grygar-okna-vesmiru-dokoran.A160315_162546_tec_vesmir_kuz