V neděli 7. září nastane úplné zatmění Měsíce. Náš kosmický soused vyjde již ponořen do zemského stínu v 19:30 se bude nacházet poblíž vzestupného uzlu své oběžné dráhy, a promítat do souhvězdí Vodnáře. Dráha povede měsíční disk skrz spodní polovinu zemského stínu, přičemž v plném zemském stínu náš Měsíc setrvá dlouhých 82 minut. Zveme širokou veřejnost i školní skupiny na pozorování tohoto krásného úkazu.
Druhá polovina dubna bývá pravidelně obdobím viditelnosti meteorického roje Lyridy. Nejinak tomu bude i v roce letošním. Přitom právě podmínky pro vyhlížení meteorů příslušejících k tomuto roji jsou jedny z nejlepších za dlouhou dobu. Pojďme ale, pěkně popořadě. Zdrojem částic, které vytvářejí každoroční jarní podívanou je dlouhoperiodická kometa C/1861 G1 (Thatcher) s periodou návratu 415 let. Její nejbližší návrat je tak očekáván roku 2283. Právě 
prachová stopa, kterou za sebou tato kometa zanechává je zdrojem dubnového meteorického roje, který má svůj radiant, tedy bod odkud díky perspektivě zdánlivě meteory vylétávají umístěn poblíž souhvězdí Lyry. Tohoto fenoménu si všimli pozorovatelé již velmi dávno. Už před více než 2600 roky byl tak tento roj lidem velmi dobře známý.
Každý tak nějak tušíme, že 20. dříve 21. března nastává astronomické jaro. Co se ale, musí stát, abychom mohli skutečně tvrdit, že na minutu přesně nastala jarní rovdonennost? Dle definice je příchod astronomického jara, tedy jarní rovnodennost okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose. Abychom mohli určit přesný okamžik příchodu astronomického jara, potřebujeme průsečík dvou rovin. Tou první je nebeský rovník. Ten je v rámci rovníkových souřadnic průmětem pozemského rovníku na oblohu. Druhá promítnutá rovina je rovina oběžných drah planet Sluneční soustavy. Tu nazýváme Ekliptika. Průsečíky těchto dvou rovin určují právě rovnodennosti.
Již brzy se na naší obloze odehraje jedinečný nebeský úkaz. V sobotu 29. března 2025 spatříme v České republice , jak Měsíc zakryje až z 22 % sluneční disk! Zatmění bude viditelné z Grónska, Islandu, části Asie a samozřejmě v Evropě. K maxmální fázi úkazu dojde nad Kanadou, kde nastane téměř 95% částečné zatmění Slunce. Nikde v tomto případě nenestane úplné sluneční zatmění.
I v měsíci listopadu vás srdečně zveme za jasného počasí na pravidelná pozorování oblohy.Již o víkendu 8. – 10. listopadu je tu odborný seminář Společnosti pro meziplanetární hmotu a tradičně poslední pátek v měsíci uzavíráme přednáškou.
29. 11. od 19:00 hodin k nám zavítá jeden z předních popularizátorů planetární a měsíční astronomie Mgr. Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně se stále aktuálním tématem:“JE PLUTO PLANETOU?“
Zdánlivě jednoduchá otázka nás zavede k zajímavým souvislostem týkajících se celé Sluneční soustavy. Proč astronomové vyškrtli Pluto ze seznamu planet? Co je Pluto zač? A kolik je vlastně planet? Zdánlivě jednoduché otázky nás přivedou k zajímavým souvislostem týkajících se nejen naší Sluneční soustavy, ale rovnou celého vesmíru! To vše prozradí Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, který patří mezi naše přední popularizátory výzkumu těles Sluneční soustavy
Nadcházející zatmění Slunce, které se odehraje 10.6. tohoto roku nebude jen tak obyčejným úkazem. Pomineme-li, že budeme svědky opravdu výjimečné podívané, je tu ještě jedna neméně zajímavá souvislost. Nadcházející dekáda, kterou právě tento úkaz otevře, bude zatměními Slunce doslova napěchována. Můžeme se tak těšit na četná částečná zatmění pozorovatelná z našeho území. Pro Evropany to však bude i desetiletí, které umožní, za vynaložení rozumných prostředků pozorovat patrně nejúchvatnější verzi tohoto úkazu – úplné zatmění Slunce. Pojďme se podívat, co nás čeká.
28. října tohoto roku oslaví naše republika krásných 100 roků od svého vzniku. Právě toto kulaté výročí je opravdu pádným důvodem k ohlédnutí za významnými milníky v české vědě a připomenutí mnohých velikánů pocházejících z naší vlasti, kteří napomohli vědeckému poznání tak, jak jej nyní známe. V programu astronomické části NOCI VĚDCŮ pro vás proto připravujeme pohledy do vzdáleného vesmíru i pohledy do světa mikroskopických částic a organismů. Během sta let existence našeho státu zdomácněla a stala se světovými řada původně českých slov. Jedním z nich je ROBOT ze slavné Čapkovy hry R.U.R. Právě proto najdete v rámci naší Noci vědců stanoviště robotiky a programování, kde si budete moci sami ozkoušet, jak robot funguje.
Čeká vás představení studentských výzkumných projektů a prezentace občanské vědy.
