Nový rok odstartují Kvadrantidy

21 Pro
Zasáhnutá Kvadrantida © Babak Tafreshi (astro.cz)

SHOW MUST GO ONE, asi tak nějak by se dala v kostce popsat neustálá přehlídka astronomických úkazů, které si pro nás pozemšťany „chystá“ hvězdná obloha. Nedlouho po odpálení poslední silvestrovské rachejtle starého roku 2015, nás totiž čeká už trošičku méně výrazný ovšem o to více fascinující ohňostroj –  meteorický roj Kvadrantidy, který pozemskou oblohu ozdobí již 4. ledna. Maximum však lze většinou spatřit už 3. ledna. Kvadrantidy se tak zapisují jako jeden z prvních astronomických úkazů roku 2016, které můžeme pozorovat, a není rozhodně posledním.  A když se o nich bavíme, co jsou Kvadrantidy vlastně zač? Více se dozvíte v následujícím článku…

Zaniklé souhvězdí Zední kvadrant (wikipedia.org)

Meteorické roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, ze kterého díky perspektivě zdánlivě vylétávají. Známe tak výrazné letní Perseidy, podzimní Leonidy či krásné zimní Geminidy. Kvadrantidy, jsou ovšem poněkud jiná liga. Pokud bychom si rozložili současnou mapou hvězdné oblohy, souhvězdí Kvadrantu bychom zde hledali marně.   Pojmenování Kvadrantidy totiž pochází z historicky zaniklého souhvězdí „Quadrans Muralis“ česky „Zední kvadrant.“ Nastává tak velmi raritní situace, kdy je meteorický roj vlastně připomínkou starých časů hvězdné kartografie.  Celá meteorická „šou“ má standardní dobu trvání okolo 4 dnů. Předpokládaná rychlost jednotlivých částic roje je cca 41 km/s. Mateřským tělesem Kvadrantid je blízkozemní planetka typu AMOR s označením 2003 EH1 jejíž částice pravidelně vstupují do zemské atmosféry. Jedná se tak o jeden z nejaktivnějších meteorických rojů v roce. K prvnímu zaznamenanému pozorování Kvadrantid došlo parně 2. ledna 1825. V Itálii si tehdy Antonio Brucalassi povšiml zvýšené aktivity tak zvaných padajících hvězd. Domněnku o pravidelně se opakujícím úkazu potvrdila pozorování v následujících letech. Kvadrantidy Bolid z 31.10.2015 ASU AVČRa obecně meteorické roje nám občas přinesou milé efektní překvapení v podobě bolidu. Obecně vzato jsou meteory prachová zrnka dosahující velikostí zlomku milimetru, která za vysoké rychlosti vstupují do zemské atmosféry a třením o vzduch se zahřívají. Následný světelný jev pak vnímáme jako meteor. Tělíska, která způsobují velmi efektní a jasně zářící bolidy (jas jako Měsíc v úplňku) jsou velká několik jednotek či desítek milimetrů. Pokud se v tu chvíli nacházíte ve správnou dobu na správném místě a ještě k tomu s fotoaparátem, můžete ulovit jedinečnou fotografii a úžasný zážitek. Přejeme tedy úspěšný vstup do nového roku 2016 a mnoho jasných nocí 🙂

—————————————————
Zdroje: timeanddate.com; wikipedia.org;  hvezdy.astro.cz; nature.com